C ONCILIACIÓN DE LA VIDA FAMILIAR Y LABORAL

3.1 Úvod

Do této skupiny plodin jsou ř_{azeny dvoud}ě_{ložné rostliny z botanicky odlišných} č_{eledí jako pohanka (Fagopyrum vulgare L.) z} č_{eledi Polygonancae, merlík chilský}

(Quinoa ssp.) z č_{eledi Chenopodiace a Laskavec (Amaranthus ssp.) z} č_eledi

Amaranthaceae.

Pseudocereálie vzhledem k nízkému stupni prošlechtě_{ní dosahují nižších výnos}ů_,

a proto nejsou ani př_{íliš rozší}ř_{eny. Na druhé stran}ě _{mají nízké nároky na dodatkové vstupy}

(hnojiva, pesticidy) a jsou proto vhodné do ekologických i low input systémů

a pro environmentálně _{citlivá stanovišt}ě _{(Anonym, 1999).}

Př_{es botanickou odlišnost mají semena pseudoobilnin obdobné složení (zvlášt}ě

vyšší obsah škrobu) jako obilniny, č_{emuž odpovídá i podobný zp}ů_{sob zpracování a využití}

(Moudrý, Vevreinová, 1998).

Tab. 6: Chemické složení semen pseudocereálií a pšenice seté (% v sušině_{) (upraveno dle}

Aufhammer 2000)

Pohanka Amaranth Quinoa Pšenice

NL 17 17 14 13 BNLV 11 1 7 11 Škrob 63 62 57 68 Tuk 3 9 8 2 Vláknina 4 8 11 4 Minerál.látky 2 3 3 2

Pseudocereálie nahrazují, rozšiř_{ují a dopl}ň_{ují sortiment b}ě_{žných obilnin a p}ř_ispívají

tak k rozšíř_{ení agrobiodiverzity a spektra rostlinné produkce. Všeobecn}ě _{se vyzna}č_ují

32

racionální výživy, léč_{ebných diet i tzv. funk}č_{ních potravin a mohou se dob}ř_{e uplatnit}

i v př_{írodní farmacii} č_{i kosmetice (Moudrý, Strašil, 2000).}

Pseudocereálie jsou oproti obilovinám výrazně _{lepší z hlediska kvalitativního složení}

bílkovin. Obsahují až 2 – 3x více lyzinu než pšenice setá. Tuky pseudocereálií mají

poně_{kud vyšší obsah nenasycených vyšších mastných kyselin (gama 3) p}ř_edevším

kys. olejové.

Kromě _{vyššího obsahu kvalitních základních nutri}č_{ních látek se vyzna}č_ují

i specifickými, zdravotně _{významnými látkami p}ř_{edevším flavonoidy u amarantu}

a pohanky č_{i tokotrienol a squalen u amarantu. Tanin (polyfenoly) v semenech pohanky}

a amaranth a saponiny u quinoi s antimikrobiálním a antioxidač_{ním p}ů_{sobením mají}

i ochrannou funkci př_{ed abiotickými a biotickými stresory, ale p}ř_{i vyšších koncentracích}

se objevuje hoř_{ká chu}ť _{a antinutri}č_{ní efekty (Aufhammer et al., 1995).}

Vzhledem k vyššímu obsahu úč_{inných látek a absenci lepkových bílkovin}

se pseudocereálie využívají pro př_{ípravu specifických diet p}ř_{i celiakii, ateroskleróze,}

cukrovce aj.), jako funkč_{ní potraviny} č_{i sou}č_{ást cereálních výrobk}ů_{. Laskavec i pohanka}

jsou využitelné i jako zeleniny č_{i krmivo a vzr}ů_{stné formy laskavce i pro energetické}

úč_ely.

3. 2 Vhodnost pro ekologický systém pě_{stování a požadavky na}

prostř_edí

Pseudoobilniny pro svou nenároč_{nost p}ř_{edstavují plodiny vhodné pro ekologické}

a low input systémy hospodař_{ení. Nejsou náro}č_{né na p}ů_{dní podmínky, vyhovují jim p}ů_dy

stř_edně _tě_{žké až leh}č_{í s neutrální reakcí. Vzhledem k dobré schopnosti p}ř_{ijímat živiny}

z pů_{dy rostou i na chudých p}ů_{dách, snáší i p}ů_{dy zasolené. Pseudoobilniny lze využívat}

jako meliorač_{ní rostliny.}

Amarant jako C4 rostlina z hlediska fotosyntetického systému je náročnější na teplo, ale má nižší požadavky na vláhu. Pohanka je vzhledem k rychlejšímu

33

poč_áteč_{nímu r}ů_{stu i alelopatickému p}ů_{sobení z pseudoobilnin nejkonkurenceschopn}ě_jší

vůč_{i plevel}ů_m.

Tab. 7: Vlastnosti a požadavky pseudoobilnin na prostř_{edí (upraveno dle Aufhammera,}

2000)

Pohanka Quinoa Amaranth

vegetač_{ní doba (dny) 100 140 150}

min. teploty klíč_{ení (°C) 7 5 12}

odolnost proti mrazu do (°C) -1 -4 0

zastavení rů_{stu (°C) 10 8 15}

transp. koeficient (l/kg) 540 400 230

Zař_{azení v osevním postupu}

Pseudoobilniny nejsou nároč_{né na p}ř_{edplodinu. V osevním postupu je lze p}ě_stovat

téměř _{po každé plodin}ě_{. Vhodné p}ř_{edplodiny jsou obiloviny, luskoviny,} ř_epka č_{i jednoleté}

leguminózy. Po (hnojem) hnojených plodinách (brambory, kukuř_{ice) je p}ě_{stujeme pouze}

na chudých pů_{dách, protože jinak vytvá}ř_{í p}ř_{íliš mnoho zelené hmoty na úkor semen, jsou}

více napadány houbovými chorobami, pozdě_{ji a mén}ě _rovnomě_rně _{dozrávají. Nevhodnou}

př_{edplodinou pro amaranth a merlík je} ř_{epa (zaplevelení merlíkovitými plevely). Pohanka}

i quinoa pů_{sobí v osevním postupu fytosanitárn}ě_{. Z hlediska vysoké konkurenceschopnosti}

vůč_{i pýru i dvoud}ě_{ložným plevel}ů_{m je pohanka v ekologickém zem}ě_dě_{lství vhodnou}

př_{edplodinou pro p}ř_{adný len. Vzhledem ke kratší vegeta}č_{ní dob}ě _{ji lze p}ě_{stovat i jako}

druhou plodinu v roce po č_asně _{sklizené p}ř_edplodině _{(rané brambory, luskovinoobilní}

smě_{sky na zelené krmení aj.).}

3.3 Agrotechnika

Výbě_{r druh}ů _{a odr}ů_d

Pro produkci semen a č_ásteč_ně _{pro sklize}ň _{veškeré nadzemní fytomasy je vhodn}ě_jší

pohanka obecná (Fagopyrum vulgare L.). Tetraploidní odrů_{dy mají v}ě_{tší nažky, ale výnos}

34

Rod laskavec (Amaranthus) zahrnuje více než 60 druhů_{. Pro produkci semen}

je nejvíce využíván druh A. hypochondriacus L., A. cruentus L. a A. hybrid. Druhy A. tricolor L. a A. lividus L. aj. jsou využívány jako listová zelenina. Amarantus je velmi variabilní z hlediska výšky, habitu, barvy kvě_{tenství i semen a tím i možností}

využití. Odrů_{dy quinoi jsou mén}ě _rozdílné.

Zpracování a př_{íprava p}ů_dy

Př_{eprava p}ů_{dy je zna}č_ně _{odlišná v relaci k velikosti semen a rozdílné rychlosti r}ů_stu

poč_{átkem vegetace. Velké nažky rychle rostoucí pohanky nevyžadují p}ř_{íliš pe}č_livou

př_{ípravu p}ů_{dy. Vzhledem k jejímu relativn}ě _{pozdnímu setí lze mechanickými zásahy na}

jař_{e p}ů_{du dob}ř_{e odplevelit. Je však nutné udržet vláhu v p}ů_dě _{(Putnam, 1990).}

Laskavec a quinoa naopak pro velmi malá semena vyžadují velmi peč_{livou p}ř_ípravu

pů_{dy. Pro pomalý po}č_áteč_{ní r}ů_{st jsou tyto rostliny citlivé na p}ř_{ísušek a plevele}

(Safarov, 1997). Po stř_edně _{hluboké orb}ě _{na podzim (zapravení strništ}ě _{a plevel}ů_,

prokypř_{ení p}ů_{dy) sestává jarní p}ř_{íprava ze smykování (urovnání povrchu) a opakovaného}

vláč_{ení (regulace plevel}ů _{a uchování vláhy v p}ů_dě_).

Výživa a hnojení

Pseudoobilniny jsou nenároč_{né na výživu a hnojení. Zvlášt}ě _{pohanka se p}ě_stuje

vě_{tšinou jako dob}ě_{rná plodina, protože má schopnost získat z p}ů_{dy i t}ě_{žko p}ř_ístupné

živiny, př_{edevším fosfor (3 – 4x efektivn}ě_{ji než pšenice setá). Jeho distribuce}

do generativních orgánů _{je však 3x nižší. Také efektivnost využití dusíku pro tvorbu}

generativních orgánů _{je u pohanky oproti pšenici horší. Amaranth i quinoa p}ř_{ijímají živiny}

v relaci k rů_{stu zprvu pomalu, v dob}ě _{tvorby kv}ě_{tenství nejintenzivn}ě_{ji (Kaul et al., 1994).}

Pohanka i amaranth mají vysokou schopnost poutat z pů_{dy t}ě_{žké kovy a ukládat}

je př_{edevším do ko}ř_enů_{, zvlášt}ě _{na kyselých p}ů_{dách. P}ř_{ímé hnojení k pseudoobilninám}

se nevyužívá. Postač_{uje p}ů_{da ve staré síle se zásobou živin po hnojené p}ř_edplodině

35

Volba osiva a založení porostu

Výsev pohanky se provádí př_{i dosažení teplot p}ů_{dy 7 – 8 °C do} ř_ádků _{12,5 až 25 cm,}

do hloubky 3 – 5 cm, výsevkem 1,0 – 1,5 mil. klíč_{ivých semen, tj. 40 – 60 kg osiva na}

hektar. Př_{i pozdních termínech setí, p}ř_ípadně _{na zaplevelených pozemcích se doporu}č_uje

setí do užších ř_ádků _{se zvýšeným výsevkem na 70 – 80 kg osiva na hektar. Po zasetí}

je dobré pole uválet rýhovaným válcem. Př_{ísun ko}č_{ovných v}č_{elstev k porostu medonosné}

pohanky mů_{že zvýšit výnos nažek až o 30 – 40 %.}

Quinoa se vysévá př_{i teplotách p}ů_{dy 5 – 7 °C, amaranth p}ř_{i teplotách 10 – 12 °C.}

Př_íliš č_{asné setí m}ů_{že negativn}ě _{ovlivnit klí}č_{ivost a pozd}ě_{ji konkuren}č_{ní schopnost v}ůč_i

plevelů_{m (Jamriška, 1991). Výsevek je 1,5 kg/ha, v p}ř_ípadě _{nedostatku vláhy je t}ř_eba

zvýšit normu výsevu až o 30 %. Zkouší se hustoty porostu od 30 do 100 rostlin.m-2 př_i

vzdálenosti ř_ádků _{150 až 500 mm. Obecn}ě _{lze doporu}č_{it pro nižší mén}ě _vě_{tvící genotypy}

a horší podmínky užší ř_{ádky a vyšší výsev. P}ř_{i výsevu do širších} ř_ádků _{jsou rostliny vyšší,}

více se vě_{tví a urychlují vývoj (Henderson, Schneider, Riveland, 1993). Kompenza}č_ní

schopnost pseudoobilnin je velká.

Regulace plevelů

Bě_{hem vegetace nevyžadují pseudoobilniny žádné opat}ř_{ení. P}ř_{i výsevu do užších}

obilních ř_ádků _{se regulují plevele vlá}č_{ením (pozor na k}ř_{ehké rostliny pohanky)}

nebo se neprovádí ošetř_{ení proti nim v}ů_{bec. Porosty v širších} ř_{ádcích se p}ř_{i vysokém}

zaplevelení pleč_kují.

Regulace chorob a šků_dců

Porosty minoritních plodin vč_etně _{pseudoobilnin jsou mén}ě _{napadány chorobami}

a šků_{dci. Pohanka m}ů_{že být poškozována há}ď_{átky (Ortylenhus ssp), u amarantu a quinoi}

je č_astě_{jší výskyt hmyzu (Phyhotretha ssp. aj.) p}ů_{sobícího požerky list}ů_{, posátí kv}ě_tenství

(Aphis sp. Mysus sp.) nebo požerky semen. Výskyt chorob a šků_dců _{je ojedin}ě_{lý, lze jim}

proto př_{edcházet vhodnou organizací porostu, osevním postupem a dobrou agrotechnikou.}

Sklizeň_{, poskliz}ň_{ová úprava a skladování}

Všechny pseudoobilniny kvetou a dozrávají velmi nerovnomě_rně_{. Sklize}ň

36

je sklizeň _{rostlin „desikovaných“ mrazem, ale co nejd}ř_{íve po prvním mrazu. O výši}

skuteč_{né sklizn}ě _znač_ně _{rozhoduje po}č_{así v dob}ě _{dozrávání a sklizn}ě_{. U dostate}č_ně

dozrálých, pomě_rně _{suchých porost}ů _{se doporu}č_{uje p}ř_{ímá sklize}ň _{žací mláti}č_kou.

U porostů _{s vyšším obsahem vody dvoufázová sklize}ň _(seč_{ení a} ř_{ádkování a sb}ě_r

a výmlat), je-li vhodné poč_{así. Osv}ě_dč_{ilo se dopln}ě_{ní sklízecích mláti}č_{ek o vybavení}

používané ke sklizni semen vojtě_{šky nebo jetele. Po sklizni je nutné okamžité} č_iště_ní,

dosoušení na 10 – 12 % vlhkosti a uložení na rošty s možností prově_{trávání neupraveným}

nebo ohř_{átým vzduchem.}

Ekonomika pě_{stování a odbyt pseudoobilnin}

Pseudocereálie patř_{í mezi low input plodiny. Na intenzifika}č_{ní vstupy reagují málo,}

proto rozdíly ve výnosu mezi organickým a konvenč_{ním systémem jsou malé. P}ř_ímé

náklady jsou všeobecně _{nižší než u obilnin. Vzhledem k nízkým výnos}ů_{m je p}ě_stování

pseudoobilnin doporuč_{ováno spíše do ekologických systém}ů _{(vyšší výkupní cena a možné}

nižší př_{ímé náklady), ale i zde je rentabilita závislá p}ř_{edevším na výši výkupní ceny.}

Produkci amarantu zdražují také náklady na č_iště_{ní a poskliz}ň_{ovou úpravu, ty jsou u t}ě_chto

druhů _pomě_rně _{drahé. V p}ř_ípadě _{amarantu je navíc nutná ru}č_{ní probírka plevelných}

amarantů _{jinak je v postat}ě _neprodejný.

Tab. 8: Struktura nepř_{ímých náklad}ů _{v K}č

Daň _{z nemovitostí 480} Podíl správní a org. výrobní

režie 500

Nájem z 1ha 420 Podíl úroků _{z úv}ě_rů _{a p}ů_jč_{ek 540}

Odpisy z mech prostř_edků _{1200 Odvody zdrav. a soc. pojišt}ě_{ní 260}

Odpisy z ceny staveb 500 Podíl silnič_{ní dan}ě ₁₂₀

Údržba a opravy staveb 260 Pojiště_{ní budov 100}

Odpisy z meliorací a náklady na

údržbu 90 Nep

37

Tab. 9: Náklady na produkci vybraných plodin

Pohanka Amarant

Př_{ímé náklady}

Podmítka 620 620

Orba 960 960

Př_edseť_{ová p}ř_{íprava 350 350}

Setí + osivo 450 + 600 450 + 100

Organické hnojení (aplikace a hnů_{j) 2067 2067}

Minerální hnojení (apl. a hnojivo) 2420 2620

Sklizeň _{zrna 1660 1992}

Sklizeň _{slámy (lisování a odvoz) 0 0}

Celkem 9627 9159

Nepř_{ímé náklady 4470 4470}

Náklady celkem 13597 13629

Tab. 10: Rentabilita pě_{stování vybraných plodin v}

konvenč_{ním systému hospoda}ř_ení

Pohanka Amarant

Výnos zrna v t/ha 1,5 0,9

Cena za 1 t 7000 20000 Výnos slámy Cena za 1 t Př_{íjem K}č _{z ha 10500 18000} Celkové náklady 13597 13629 Zisk - 3097 +4371

38

Tab. 11: Rentabilita pě_{stování vybraných plodin v}

ekologickém systému hospodař_ení

Pohanka Amarant

Výnos zrna v t/ha 2 1

Cena za 1 t 7000 20000 Výnos slámy Cena za 1 t Př_{íjem K}č _{z ha 14000 20000} Celkové náklady 13597 13629 Zisk +403 +6371

Pseudocereálie jsou minoritními plodinami, rozšiř_{ujícími vhodn}ě _{agrobiodiverzitu}

a sortiment bioproduktů _{se specifickou (resp. vyšší) kvalitou. Podobn}ě _{jako cereálie}

a bioprodukty obecně _{jsou ur}č_{eny p}ř_{edevším pro místní trh.}

3.4 Závě_r

Pseudocereálie jsou velmi vhodnými plodinami pro ekologické země_dě_{lství. Mají}

nižší nároky na chemické vstupy, jejich pě_{stování i v mén}ě _př_{íznivých stanovištních}

podmínkách rozšíř_{í agrobiodiverzitu, sníží negativní tlak na prost}ř_{edí a rozší}ř_{í sortiment}

bioprodukce. Jejich nevýhodou jsou nízké výnosy, vyšší nároky na sklizeň_{, poskliz}ň_ové

39

In document Medidas dirigidas a favorecer la integración laboral de las personas con discapacidad (página 35-38)