proti Židom, môže to by� zaújem iných nemeckých kapitalistov, ani nie kres�anských.“ �AVOJSKÝ,
Rudo: „Fašizmus a naše stanovisko k nemu“, Slovenský robotník 13., 15. 4.1933. 38 Srv. �AVOJSKÝ, Rudo: „Dve najvä�šie pliagy“, Slovenský robotník 16., 8. 4.1937.
39 Ve svých pam�tech k tomu uvádí: [Židia] „ boli hlavne advokátmi, lekármi, obchodníkmi a pod. P�i
riešení židovskej otázky v Slovenskej republike boli najprv z týchto pozícií vytlá�aní. Pravda, už to nebola nerovnoprávnos�, ale ešte nie ne�udskos�… Nespravodlivé a ne�udské bolo až to, ke� dávali Židov do koncentra�ných táborov a ke� ich vyvážali zo Slovenska. … A to bola aj najvä�šia škvrna na Slovenskej republike. Zašpinili sme sa od nemeckých nacistov…“ �AVOJSKÝ, Rudo: Spomienky kres�anského odborára …, s. 66.
40 Cit. dle „Likvidácia na pokra�ovanie“, Slovenský robotník 16., 18. 2.1937. Srv. též nap�. „Takí sú komunisti“, Slovenský robotník 15., 11. 7. 1935.
41 DEYL, Zden�k: Sociální politika �eskoslovenska ve druhé polovin� 30. let. Sborník k d�jinám 19. a 20. století 13. Praha : 1993, s. 259.
42 Srv. KOTEK, Josef: Odborové hnutí zam�stnanc�…, s. 236. Údaje platné pro rok 1928 vypadaly následovn�: v �eských zemích p�edstavovali odborov� organizovaní 48,28% všech zam�stnanc�, zatímco na Slovensku a Podkarpatské Rusi to bylo pouze 27,26%.
�eskými N�mci pracovalo v závislém pom�ru 65,8% a samostatn� výd�le�n� �inných bylo pouhých 34,2%, mezi Slováky pracovalo v závislém pom�ru jen 48,6%, zatímco samostatn� výd�le�n� �inných bylo 51,4%.43 Tuto skute�nost
m�žeme považovat za zcela zásadní strukturální handicap p�sobení jakýchkoli odborových organizací na Slovensku.
Nepochybným limitem r�stu �u�áckých odbor� byl i politický profil jejich „mate�ské“ strany HS�S. Její voli�ský potenciál se rekrutoval ze západního a st�edního Slovenska, p�i�emž ze sociálního hlediska svou sílu ve volbách �erpala p�edevším z venkova a menších m�st. Jörg K. Hoensch k tomu poznamenává, že v industrializovaných oblastech Slovenska byla její podpora výrazn� nižší a že s d�lnickými hlasy strana nemohla p�íliš po�ítat, protože tamní nepo�etné d�lnictvo dávalo p�ednost sociální demokracii a komunist�m. Existovaly však složky pracujících, kde HS�S m�la mimo�ádnou podporu; nap�. mezi železni�á�i, v jejichž prost�edí s výjime�ným úsp�chem p�sobily �udácké útoky proti zam�stnávání �ech� na Slovensku.44 Ostatn� práv� slovenské železni�á�e m�žeme
považovat za jediný profesní segment, kde se �u�áckým odbor�m poda�ilo získat skute�n� významné pozice.45
Jestliže bylo výše konstatováno, že do pr�myslových podnik� na Slovensku se �u�áckým odbor�m poda�ilo proniknout jen omezen�, tak nutno též poznamenat, že mezi zem�d�lskými d�lníky byl jejich vliv ješt� slabší. V rozm�ru celostátním byli hlavními vzájemnými konkurenty sociální demokraté, komunisté a p�edevším agrárníci, jejichž vliv na zem�d�lský zpracovatelský pr�mysl lákal zem�d�lské d�lnictvo do agrárnických odbor� p�íslibem v�tších šancí k získání zam�stnaní. Odbory spjaté s HS�S zde nesehrávaly d�ležit�jší úlohu.
Komunistické odbory m�ly na Slovensku oproti �u�áckým odbor�m n�kolik d�ležitých komparativních výhod a to zvlášt� do roku 1935. Komunisté díky svému radikálnímu programu byli potenciáln� schopni oslovit širší publikum. Jejich deklarovaný internacionalismus jim umož�oval bez v�tších obtíží p�sobit mezi všemi národnostmi, zatímco slovenští katoli�tí odborá�i byli d�sledn� nacionalisti�tí a p�sobili pouze na Slovensku. Komunisté navíc svou radikální rétorikou o „sebeur�ení až do odtržení“ byli schopni oslovit nejen sociáln�, nýbrž i nacionáln� extrémisticky zam��ené obyvatelstvo.46 Jejich klientela po roce 1929
43 PR�CHA, Václav: Hospodá�ské a sociální d�jiny �eskoslovenska 1918-1992, díl I. Brno : 2004, s. 369.
44 HOENSCH, Jörg K.: Die Slowakische Volkspartei Hlinkas. In: BOSL, Karl: Die erste
tschechoslowakische Republik als multinationaler Parteienstaat. München-Wien : 1979, s. 318-319.
45 Až do roku 1936 byl Sväz slovenských železni�iarov nejpo�etn�jší organizací v rámci SSOO. Teprve v tomto roce byl p�edstižen SKSOZ. Srv. PLEVA, Jan – TICHÝ, Miloš: Kres�anské odbory na
Slovensku…, s. 86.
46 Srv. nap�. rezoluce celoslovenského aktivu v prosinci 1933 – jednak hesla „Za sov�tské Slovensko“ a
„Bojujeme o to, aby slovenský a ma�arský národ rozhodoval o svojom osude, o tom, ako chce ži�, aby mal právo i na odtrhnutie od štátu, ke� v �om nechce ži�. Kapitalistický režim mu upiera toto právo a drží ho v porobe. Práve preto bojujeme o to, aby Slovensko bolo vypratané od násilníckeho aparátu
doznala znatelných prom�n díky procesu bolševizace, který byl v onom roce dovršen ve stran� i v odborech. Jacques Rupnik v tomto sm�ru již dávno výstižn� poznamenal: „V letech 1929-1931 se propast mezi KS� a ‚st�edem’ d�lnictva upev�uje. KS� se pokusila kompenzovat tuto ztrátu a obnovit sv�j vliv v d�lnickém prost�edí na periferii, obracela se k ‚lumpenproletariátu’ nezam�stnaných, zejména z národnostních menšin. S prohlubováním krize už nakonec nešlo o nevýznamnou okrajovou skupinu, nýbrž o t�etinu až polovinu d�lnické t�ídy. Stalinismus tak mohl zapustit ko�eny v d�lnickém prost�edí v �eskoslovensku jaksi díky hospodá�ské krizi 30. let…“47
Naproti tomu z t�ídního pohledu umírn�ná katolická sociální nauka, by� provázená bojovným autonomismem a hospodá�ským nacionalismem na trhu práce a v hospodá�ské politice, byla p�eci jen patrn� mén� p�itažlivou alternativou pro radikáln� antisystémov� zam��ené pracující. V tomto sm�ru se nabízí hypotéza, kterou je ovšem problematické vzhledem k nedostate�nosti statistických pramen� spolehliv� doložit. �u�ácké odbory zaznamenaly pom�rn� prudký r�st v posledních letech existence I. republiky, p�esn�ji v letech 1936-1938. Možná jednou z p�í�in mohl být obrat KS� k obran� republiky a budování lidové fronty, tj. obrat o 180 stup�� ve srovnání s dosavadním sektá�ským negativismem z let vrcholu velké hospodá�ské krize v první polovin� 30. let. Tím mohla ztratit �ást p�itažlivosti práv� mezi t�mito radikáln� antisystémovými složkami slovenského obyvatelstva. Naopak postupující radikalizace �u�áckého nacionálního programu mohla tyto skupiny lákat. Na podporu této hypotézy jsou k dispozici dva nep�ímé d�kazy: V první �ad� jde o výše v tabulce uvedený pokles vlivu KS� v závodních výborech, který dosáhl svého historického minima 30. let v roce 1936 a jen nepatrn� vzrostl v následujícím roce. Druhým podp�rným argumentem je p�ekvapující neúsp�ch KS� v obecních volbách roku 1938.48
Záv�r
Není d�vod ozna�ovat �udácké odbory za fašistické, jak to �asto �inila p�edlistopadová historiografie. Na druhé stran� však lze v jejich �innosti vystopovat prvky, které jsou t�žko slu�itelné s povahou odborové organizace v pluralitním demokratickém systému, a to i vzhledem k parametr�m mezivále�ným. Jde zde p�edevším jednak o jejich vyhran�ný antisemitismus a jednak o rozdmýchávání nacionalistických vášní na trhu práce. Jakkoli historické práce nes�etn�krát poukázaly na diskrepance mezi po�ty Slovák� a jejich participací v �ad� ú�ad� a dalších institucí, stejn� jako na vysoký po�et �ech�
�eskej buržoázie…“ Cit. dle PLEVZA, Viliam: KS� a revlu�né hnutie na Slovensku 1929-1938. Bratislava : 1965, s. 262-264.
47 RUPNIK, Jacques: D�jiny Komunistické strany �eskoslovenska. Praha : 2002, s. 101. Jakkoli je toto hodnocení situace velmi zajímavé, jeho tvrzení o t�etin� až polovin� bude asi nutné pon�kud snížit. 48 Srv. BYSTRICKÝ, Valerián: Politické rozvrstvenie spolo�nosti na Slovensku …, s. 454.
pracujících na Slovensku, heslo „Slovensko Slovák�m“ nabývalo v požadavcích �u�áckých odbor� mnohdy až radikáln� šovinistických rys�.
Na základ� výše uvedených poznatk�, nelze považovat �u�ácké odborové organizace ve 30. letech za jednozna�n� neúsp�šné. Po celá 30. léta po�ty �len� ut�šen� vzr�staly. Ovšem v kontextu r�stu �eskoslovenského odborového hnutí jako celku, organizovanost �u�áckých odbor� vykazuje nep�íliš p�esv�d�ivé výsledky. Na slovenské odborové scén� z�stávaly až do pomnichovského období slabším partnerem, který nebyl schopen dostate�n� konkurovat dalším �eskoslovenským úst�ednám, p�edevším sociáln� demokratické, ale i komunistické. P�estože vedení �u�áckých odbor� chápalo �i spíše cht�lo chápat své úst�edí jako reprezentanta všech námezdn� pracujících Slovák�, i p�es pom�rn� slušný po�etní r�st v pr�b�hu 30. let v relativních �íslech, relativn� mírn� zaostávalo a nic na tom nezm�nila ani rostoucí podpora autonomismu ve slovenské spole�nosti v druhé polovin� oné dekády. Zásadní p�elom v tomto sm�ru znamenal teprve pomnichovský vývoj, kdy v �eských zemích i na Slovensku bylo politicky zakro�eno proti pluralit� odborových organizací. Teprve tehdy �u�ácké odbory dosáhly svých cíl�.
Summary
Limited Effects of Slovak People’s Party Trade Unions in the 1930´s
This article is concerned with the position of Christian Socialist trade unions interrelated with Hlinka´s Slovak People’s Party within the Czechoslovak Labour movement in the 1930´s. During this period, the Slovak Christian Socialist trade unions were relatively weak and the growth of their membership was relatively slow in comparison with their rivals. Their weakness was caused by a number of both structural and political factors. The most important one stemmed from the structure of population which, in comparison with the Czech lands, showed fewer employees. So, their success was dependent on nationalism of Hlinka’s Slovak People´s Party and its trade union central. Another cause of their weakness was in their main rivals (Social Democratic and Communist unions), able to operate throughout the country. Moreover, the Communists managed to effectively use the Nationalist rhetoric and the Czech radical Nationalist trade unions (National Democratic) ran their organizations in Slovakia with relative success. Unlike their rivals, the Slovak Christian Socialist trade unions neither had nor wanted to have their organisations in the Czech lands. Furthermore, the Christian Socialist trade unions did not seem to be able to undermine the firm position of the left-wing political parties held in major factories in Slovakia at that time. They gained power only after the prohibition of other trade unions in 1939.