Conclusiones al comparar prevención y promoción

ŢIVĚLOVÁ Iva ABSTRACT

The paper analyzes the transport infrastructure of the Czech Republic, with a focus on road network. It assesses the structure of the road network in terms of representation of roads of I- III. class and highways. Provides information about the finance on the construction, modernization and repair of the road network.

KEY WORDS

transport infrastructure, roads, highway, road network investments.

ABSTRAKT

Příspěvek analyzuje dopravní infrastrukturu České republiky, se zaměřením na silniční síť. Posuzuje strukturu silniční sítě z pohledu zastoupení dálnic a silnic I. aţ III. třídy, včetně rychlostních silnic. Uvádí i vývoj finančních prostředkŧ plynoucích na výstavbu, modernizaci a opravy silniční sítě.

KLÍČOVÁ SLOVA

dopravní infrastruktura, silnice, dálnice, investice do silniční sítě.

ÚVOD

Silniční doprava v České republice představuje významný segment národního hospodářství. Její realizace vyţaduje kvalitní a dostupnou síť dálnic, silnic, místních i účelových komunikací. Vzhledem k rŧstu počtu motorových vozidel narŧstá intenzita provozu na pozemních komunikacích, které se vyznačují velkým provozním zatíţením. V souvislosti s rŧstem intenzity provozu vzrŧstají i poţadavky na finanční zabezpečení nejen výstavby nových komunikací, ale především modernizaci a údrţbu komunikací stávajících. Vzhledem k hospodářskému vývoji České republiky v posledních letech nejsou tyto potřeby dostatečně naplňovány.

CÍL A METODIKA

Infrastruktura zahrnuje skupinu národohospodářských odvětví, která zajišťují předpoklady pro celkový rozvoj ekonomiky. Patří k nim zejména budování dopravy a spojového systému, energetických zdrojŧ, vodohospodářských zařízení, bytŧ, škol, zdravotnických zařízení ap.

Dopravní infrastrukturu tvoří dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování (stavební zákon), stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení.

Cílem příspěvku je analýza dopravní infrastruktury v Jihomoravském kraji z pohledu pozemních komunikací – silnic a dálnic, a to jak jejich rozsahu, tak i investic na budování a opravy těchto komunikací vynaloţených.

Příspěvek uvádí dílčí výsledky výzkumu řešeného v rámci výzkumného záměru č. MSM 6215648904 Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru sluţeb v nových podmínkách evropského integrovaného zemědělství, tematického

41

směru 05 Sociálně ekonomické souvislosti trvale udrţitelného multifunkčního zemědělství a opatření agrární a regionální politiky“ na Mendelově univerzitě v Brně.

VÝSLEDKY A DISKUSIE

Jihomoravský kraj patří svou rozlohou na čtvrté místo a počtem obyvatel na třetí místo mezi kraji České republiky. Je tvořen 7 okresy. Svou ekonomickou výkonností je z pohledu celorepublikového Jihomoravský kraj významným regionem. Hrubý domácí produkt na obyvatele je jeden z nejvyšších mezi regiony ČR. Dominantní postavení má zpracovatelský prŧmysl, významné postavení má i zemědělství, rozvíjí se stavebnictví a obchod, včetně sluţeb.

Z hlediska dopravní dostupnosti má kraj strategickou polohu na křiţovatce transevropských silničních a ţelezničních dálkových tras, které jsou dŧleţitými tepnami spojujícími západní Evropu s východní a severní s jiţní.

Silniční síť Jihomoravského kraje zahrnuje dálnice a silnice I., II. a III. třídy. Délka silniční sítě Jihomoravského kraje činila k 1. 7. 2011 celkem 4 478,1 km. Podrobnější struktura je uvedena v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1 Délka silniční sítě v Jihomoravském kraji k 1. 7. 2011 (v km) Okres Dálnice Rychlostní

silnice Silnice I. třídy Silnice II. třídy Silnice III. třídy Blansko - - 50,5 198,9 361,0 Brno – město 18,0 - 39,2 54,6 63,2 Brno – venkov 41,5 16,9 47,8 370,3 619,1 Břeclav 44,5 - 51,9 199,1 273,9 Hodonín - - 115,4 158,5 274,2 Vyškov 30,5 8,9 50,9 111,7 292,1 Znojmo - - 65,1 380,8 539,5 Celkem 134,5 25,8 420,8 1 473,9 2 423,0 Pramen: http://www.rsd.cz/doc/Silnicni-a-dalnicni-sit/silnice-a-dalnice-v-ceske-republice-2011

Dálnice, coţ jsou pozemní komunikace určené pro mezistátní a rychlou dálkovou dopravu prostřednictvím silničních motorových vozidel, zahrnují celkem 134,5 km, z toho 44,5 km prochází okresem Břeclav, 41,5 km okresem Brno-venkov, 30,5 km okresem Vyškov a 18,0 km okresem Brno-město. Z celkové délky dálnic v České republice připadá na Jihomoravský kraj 18,3 %. Délka dálnic v posledních letech stagnuje.

Silnice I. třídy, které jsou určeny především pro dálkovou a mezistátní dopravu, s celkovou délkou 420,8 km, se na celkové délce těchto silnic v ČR podílejí 7,2 %. Největší podíl připadá na okres Hodonín, u ostatních okresŧ je délka silnic I. třídy v podstatě vyrovnaná. I v této kategorii celková délka stagnuje.

Silnice II. třídy propojují jednotlivé okresy, jsou to především silnice krajského významu. V Jihomoravském kraji jejich celková délka představuje 1 473,9 km, coţ je 10,1 % silnic I. třídy v České republice. Největší délku těchto silnic vykazují okresy Brno-venkov a Znojmo. Charakteristická je opět stagnace celkové délky v časové řadě.

Silnice III. třídy mají lokální význam. Zabezpečují vzájemné propojení obcí. Jejich celková délka v Jihomoravském kraji je 2 423 km, na celkové délce těchto silnic v ČR se podílejí 7,1 %. Opět největší podíl v Jihomoravském kraji vykazují okresy Brno-venkov a Znojmo. Celková délka silnic III. třídy rovněţ stagnuje.

Silniční síť zahrnuje i rychlostní silnice, jejichţ celková délka je ve sledovaném kraji pouze 25,8 km, na nichţ se podílejí 2 okresy – Břeclav a Vyškov. Celková délka rychlostních silnic v České republice je 370 km.

42

Silniční síť Jihomoravského kraje se vyznačuje velkou provozní zatíţeností, která se neustále zvyšuje, úměrně rŧstu počtu vozidel i jejich zatíţení. Na celkovém počtu osobních aut v ČR se Jihomoravský kraj podílí 10,4 %, u nákladních aut činí podíl 11,5 %, u autobusŧ 10,1 % a u motocyklŧ 11,6 %. Nejvíce vozidel ve všech uvedených kategoriích připadá na okres Brno-město.

Stávající silniční síť v Jihomoravském kraji je poměrně hustá, i kdyţ ještě nedostatečná, vyznačuje se však nízkou kvalitou. Rozvoj silniční sítě je základním předpokladem pro uspokojování nárokŧ mezinárodní i vnitrostátní silniční dopravy a zajištění podmínek pro rozvoj regionu.

Státní investice do rozvoje silniční sítě jsou naprosto nedostatečné. Finanční prostředky vynaloţené na silnice a dálnice zahrnují jak prostředky na výstavbu, tak na opravy a údrţbu silniční sítě. Údaje jsou uvedeny v tabulkách č. 2 a 3. Vzhledem k tomu, ţe silnice a dálnice slouţí k propojení jednotlivých krajŧ jednak mezi sebou navzájem, jednak i k zabezpečení mezistátní a dálkové dopravy, nelze prostředky na investice sledovat odděleně, ale pouze za Českou republiku celkem.

Tabulka č. 2 Vývoj prostředkŧ na výstavbu silnic a dálnic v letech 1990 aţ 2010 (v mil. Kč)

Rok Prostředky na výstavbu Rok Prostředky na výstavbu

1990 3 080 2005 38 511 1995 8 724 2006 36 972 2000 10 922 2007 37 236 2001 8 980 2008 37 276 2002 14 679 2009 38 452 2003 16 978 2010 33 572 2004 28 846 Pramen: http://www.rsd.cz/doc/Silnicni-a-dalnicni-sit/silnice-a-dalnice-v-ceske-republice-2011

Prostředky jsou čerpány prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Objem přidělených prostředkŧ vykázal v roce 2010 významný pokles. V letech 2012 aţ 2013 by mělo dojít k další významné redukci.

Tabulka č. 3 Vývoj prostředkŧ na opravy a údrţbu silnic a dálnic České republiky v letech 2004 aţ 2010 (v mil. Kč)

Rok Prostředky na opravy a údrţbu dálnic

Prostředky na opravy a údrţbu silnic I. třídy

2004 1 067 4 511 2005 1 000 3 318 2006 2 003 6 646 2007 2 247 7 124 2008 2 072 6 762 2009 2 171 7 987 2010 2 438 9 190 Pramen: http://www.rsd.cz/doc/Silnicni-a-dalnicni-sit/silnice-a-dalnice-v-ceske-republice-2011

Prostředky vynaloţené na opravy a údrţbu silnic a dálnic vykazují ve sledovaném časovém období vzestupný trend. Stále však jsou naprosto nedostačující. Nedostatky dopravní infrastruktury byly v minulosti řešeny jen nejnutnější údrţbou místo komplexní rekonstrukce. Pokračování tohoto trendu by mohlo mít v budoucnosti váţné následky. Dle záměrŧ

43

zformulovaných v Dopravní politice České republiky by prostředky věnované na údrţbu dopravní infrastruktury měly dosáhnout úrovně 0,7 % HDP.

Pro realizaci uvaţovaných investičních záměrŧ v oblasti výstavby a modernizace silniční sítě ČR je vyuţíváno i prostředkŧ Evropské unie, a to z operačního programu Doprava a z Regionálních operačních programŧ. Prostředky z EU představují velký přínos, neboť v programovacím období 2007 aţ 2013 mŧţe Česká republika z celkového mnoţství přidělených finančních prostředkŧ vyčerpat prostřednictvím operačního programu Doprava 22 %, tj. 5,774 mil. EUR. Vyčerpáno bylo v lednu 2011 okolo 56 %.

Operační program Doprava je zaměřený na zkvalitnění infrastruktury a vzájemné propojenosti ţelezniční, silniční a říční dopravy v rámci tzv. transevropských dopravních sítí. Jedná se tedy o infrastrukturu celostátního významu, v případě silniční infrastruktury jde o dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy.

Jihomoravský kraj mŧţe vyuţít i prostředkŧ v rámci Regionálních operačních programŧ, kde dotace na dopravu činí celkem 350 mil. EUR pro NUTS II Jihovýchod, prostředky mŧţe s Jihomoravským krajem čerpat i kraj Vysočina.

ZÁVĚR

Cíle, kterých má být dosaţeno v oblasti dopravní infrastruktury, byly formulovány v Dopravní politice České republiky pro léta 2005 – 2013, přijaté Usnesením vlády ČR ze dne 13. července 2005 č. 882, aktualizované v roce 2011, i v Politice územního rozvoje České republiky, která byla přijata Usnesením vlády ze dne 20. července 2009.

Česká republika má jednu z nejhustších silničních sítí v EU, prostředky na její modernizaci a opravy jsou však nedostatečné. Velmi dŧleţitým kriteriem pro rozhodování o potřebě prostředkŧ je předpokládané výhledové zatíţení konkrétních úsekŧ silnic a dálnic. V úvahu je třeba vzít i potřeby jednotlivých regionŧ, neboť rozvoj regionŧ je spjat s dostupností příslušného území, ovlivňující cestovní ruch a s tím související kvalitu nabízených sluţeb. Nezanedbatelná je i otázka budování velkých prŧmyslových zón, obchodních center a skladových prostor, zvlášť v regionech s vyšší mírou nezaměstnanosti.

Omezení finančních zdrojŧ plynoucích ze státního rozpočtu vyvolává, při stále rostoucích poţadavcích spojených s modernizací a údrţbou silniční sítě, potřebu dalších finančních zdrojŧ. Záměrem je větší zapojení prostředkŧ soukromého sektoru, především formou PPP projektŧ.

LITERATURA

1. Brunclík, A., Vorel, V.: Páteřní síť dálnic a rychlostních silnic v ČR. Ředitelství silnic a dálnic ČR, Praha 2011

2. Kolektiv: Silnice a dálnice v České republice 2011. Ředitelství silnic a dálnic ČR, Praha 2011

3. Dopravní politika České republiky pro léta 2005 – 2013. Ministerstvo dopravy, Praha 2005

KONTAKTNÍ ADRESA

Prof. Ing. Iva Ţivělová, CSc., [email protected]

Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelova univerzita v Brně

Zemědělská 1 613 00 Brno Česká republika

44