Definir

THE BUILDINGS´APPRAISAL WITH RESPECT TO THE SUSTAINABILITY DEVELOPMENT

Abstract

Traditional building’s appraisal, which considered only economic returns, does not adequately and readily consider environmental effects, social, and environmental issues. This approach is shown to be no longer feasible. Buildings have a long life, so any improvement in their appraisal techniques can reduce their future environmental impacts and can satisfy the requirement of sustainable development. The sustainability index includes financial return, energy consumption as well as social and environmental issues in decision making framework.

ÚVOD

Tradi ní hodnocení staveb zam ené pouze na jejich ekonomiku nem že adekvátn a srozumiteln uvažovat efekty životního prost edí, sociální a kulturní aspekty a tudíž nenapl uje principy udržitelného rozvoje. Stavby mají dlouhý životní cyklus a proto jakékoliv zlepšení v technikách jejich hodnocení sníží jejich budoucí dopady na životní prost edí a posune je sm rem k udržitelnému rozvoji. V p ísp vku je navrženo hodnocení stavby na základ indexu udržitelnosti, který zahrnuje finan ní návratnost, spot ebu energie, externí užitky a dopady na životní prost edí.

1. UDRŽITELNOST VE STAVEBNICTVÍ

Interpretace pojmu udržitelnosti ve stavebnictví prošla ur itým vývojem. V první fázi se jednalo o ešení problému limitovaných zdroj , zejména energetických, a o zmírn ní dopad staveb a stavebního procesu na životní prost edí. Další fáze byla ve znamení technických ešení konstrukcí, p edevším materiál , stavebních sou ástí, stavebních technologií a návrh staveb minimalizujících jejich energetickou náro nost. V sou asné dob se do pop edí zájmu dostávají tzv. m kké aspekty udržitelnosti, které jsou všeobecn považovány za klí ové pro udržitelný rozvoj ve stavebnictví. Mezi tyto m kké aspekty pat í krom ekonomické udržitelnosti i sociální udržitelnost, kulturní aspekty a kulturní d dictví.

Podle CIB [1] mají na uplat ování konceptu udržitelnosti ve stavebnictví vliv tyto vn jší a vnit ní initelé :

• kvalita a hodnota nemovitostí,

• uspokojování budoucích pot eb uživatel , flexibilita, adaptabilita, • prodloužení životního cyklu,

• používání místních zdroj , • stavební proces,

• efektivní využití území, • snižování spot eby vody, • používání vedlejších produkt ,

1 _{Schneiderová Heralová Renáta, Ing., PhD, VUT Praha, fakulta stavební, katedry Ekonomiky a rížení ve}

• distribuce relevantních informací t m, kdo iní rozhodnutí, • služby,

• urbánní rozvoj a mobilita, • lidské zdroje,

• lokální ekonomika.

Trvale udržitelný rozvoj a v užším pojetí udržitelná výstavba jsou v rámci nového globálního pojetí obecn charakterizovány t emi pilí i udržitelnosti, kterými jsou:

• kvalita životního prost edí (vnit ního i vn jšího) • ekonomická efektivita a ekonomická omezení • sociální a kulturní souvislosti

Obrázek 1 ilustruje proces rozši ování tradi ního pojetí stavebního procesu, zam eného primárn na po izovací náklady, kvalitu konstrukcí a as zhotovení, o uvažování dopad na životní prost edí (omezenost zdroj , množství a druh emisí a biodiverzita) a v globálním kontextu o ekonomické, sociáln -kulturní aspekty a kvalitu životního prost edí.

Obr. 1 - Nové pojetí stavebního procesu v globálním kontextu (p evzato z [1], vlastní

p eklad)

Investo i, soukromí i ve ejní, hrají a budou hrát významnou roli v rozvoji udržitelného stav ní, protože reprezentují poptávku. Pokud budou investo i poptávat stavby vyhovující požadavk m udržitelného vývoje, budou stavební firmy nuceny realizovat stavby

odpovídající t mto nárok m. Pokud tuto roli nebudou hrát investo i, musí do hry vstoupit jiná autorita, stát, a stimulovat jednotlivé ú astníky výstavby, p edepisovat standardy, regulovat, vytvá et mechanismus umož ující zahrnutí požadavk udržitelnosti do výstavby

Investo i, soukromí i ve ejní, hrají a budou hrát významnou roli v rozvoji udržitelného stav ní, protože reprezentují poptávku. Pokud budou investo i poptávat stavby vyhovující požadavk m udržitelného vývoje, budou stavební firmy nuceny realizovat stavby odpovídající t mto nárok m. Pokud tuto roli nebudou hrát investo i, musí do hry vstoupit jiná autorita, stát, a stimulovat jednotlivé ú astníky výstavby, p edepisovat standardy, regulovat, vytvá et mechanismus umož ující zahrnutí požadavk udržitelnosti do výstavby.

reprezentují pouze ekonomický pohled na stavbu. Stavby nemohou být hodnoceny pouze na základ finan ní návratnosti, ale do jejich hodnocení je t eba zahrnout i otázky týkající se spot eby energie, životního prost edí, sociální aspekty, a to po dobu celého životního cyklu.

Tento tradi ní p ístup k hodnocení stavby je v n kterých p ípadech modifikován požadavkem investora na odhad celkových náklad životního cyklu stavby, tzn. náklad p edstavujících veškeré náklady na zdroje vynaložené na po ízení a poté i využívání stavby po celou dobu její ekonomické životnosti, v etn ekonomických nárok na ekologickou likvidaci. Náklady životního cyklu stavby lze d lit do t í základních skupin :

• náklady investi ní, náklady na opravy a údržbu, náklady na rekonstrukci,

modernizaci a likvidaci stavby – to znamená náklady, které p ímo souvisí s technickými parametry stavby

• náklady na energie, úklid, odpisy – provozní náklady stavby

• dan , pojišt ní, správa nemovitosti – administrativní náklady stavby.

Z výše uvedené struktury náklad je evidentní, že p i hodnocení stavby na základ p edpokládaných celkových náklad jejího životního cyklu do výpo tu vstupuje energetická náro nost provozu stavby. Ale stále ješt nejsou hodnoceny sociální a kulturní aspekty a vliv stavby na životní prost edí.

2.2 Hodnocení staveb z hlediska udržitelnosti

Hodnocení stavby, které reprezentuje hledisko udržitelnosti, by m lo obsáhnout výše zmín né t i pilí e udržitelného rozvoje, tzn. ekologické, ekonomické a sociální faktory. Aspekty životního prost edí, funk nosti ale i technické, ekonomické a sociální aspekty je t eba uvažovat a hodnotit sou asn . Relativní váha jednotlivých uvažovaných aspekt odráží požadavky spole nosti, místní samosprávy, zájmových skupin, ale samoz ejm i zájmy investor . Navrhovaný zp sob hodnocení stavby zohled uje :

• finan ní návratnost, • spot ebu energie, • externí užitky,

• dopad na životní prost edí.

2.3 Index udržitelnosti

Pro hodnocení návrhu stavby z hlediska udržitelnosti je navržen index udržitelnosti :

j m j ji i h v I = = 1 (i=1,…,n) (1)

kde Ii je index udržitelnosti pro variantu i, vj je váha kritéria j, hji je hodnota varianty i

v kritériu j.

(

)

f

h_ji = (2)

kde VN je pom r výnos a náklad , ES je spot eba energie, EU jsou externí užitky, ZP je dopad na životní prost edí.

Finan ní návratnost je hodnocena na základ pom ru diskontovaných p ínos a diskontovaných náklad . ím vyšší je tento pom r, tím je varianta efektivn jší. Náklady p edstavují finan ní výdaje b hem plánování, realizace, provozování, údržby, demolice nebo likvidace, po dobu celého životního cyklu stavby – LCC.

Spot eba energie zahrnuje prvotní spot ebu energie a provozní spot ebu energie po dobu životního cyklu stavby. Lze ji vyjad ovat jako spot ebu energie na 1m2 podlahové plochy (GJ/m2), [2].

Externí užitky lze lenit na funk ní užitky, technické užitky, sociální a procesní užitky. [3]. Externí užitky jsou hodnoceny s využitím metod vícekriteriálního hodnocení.

Funk ní užitky umož ují popis a hodnocení toho, jak dob e lze v budov provozovat uživatelsky specifické aktivity a procesy. Jedná se nap íklad o vhodnost a p im enost povrch a prostor pro plánované užití, p ístupnost a bezbariérový návrh, schopnost p izp sobit se m nícím se požadavk m uživatel . Funk ní užitky jsou vztaženy k pot ebám uživatel budov ale i ostatních subjekt , nap íklad návšt vník , ve ejnosti apod.

Technické užitky p edstavují strukturní, fyzikální a jiné technické vlastnosti a charakteristiky. Kritéria zahrnují p im enost pro plánovanou provozní životnost, dovolené zatížení, údržbu a schopnost revitalizace, požární odolnost, tepeln izola ní schopnost apod.

Popis a hodnocení sociálních užitk je založen na kritériích, která vyjad ují zdraví, komfort a bezpe nost uživatel , návšt vník , obyvatel a soused stavby. Hodnocena je i kulturní hodnota stavby.

Procesní užitky ve strategickém plánování, návrhu, realizaci, provozování, údržb , managementu a užívání – celkový užitek stavby je ovlivn n kvalitou proces zahrnujících navrhování, realizaci, užívání stavby a její facility management.

Dopady na životní prost edí popisují a hodnotí vlastnosti a charakteristiky budovy z hlediska vlivu na životní prost edí. Uvažovány musí být vlivy na lokální i globální životní prost edí, energetické a materiálové toky a výsledný vliv na životní prost edí. Nízká úrove užití zdroj a/nebo reduk ní vlivy na životní prost edí p ispívají ke zvýšení užitku pro životní prost edí.

ZÁV R

Ú astníci stavebního projektu mají specifické zájmy a z toho plynoucí rozdílné pohledy na užitky. Investo i se primárn zajímají o ekonomické užitky, zejména o trend p íjm plynoucích z nemovitosti. Uživatel a facility manager se zam ují na užitky ve vztahu k provozním náklad m. Ú ady a státní správa se zabývají užitky z hlediska životního prost edí z d vodu zájmu o ochranu životního prost edí a také o zdraví, bezpe nost, ochranu, požární odolnost, soulad s existujícími zákony a regulativy.

Tradi ní hodnocení projekt nem že adekvátn a srozumiteln uvažovat efekty životního prost edí a tudíž nenapl uje principy udržitelného rozvoje. Dále neuvažuje sociální a kulturní aspekty. Stavby mají dlouhý životní cyklus a proto jakékoliv zlepšení v technikách jejich hodnocení p i výb ru nejlepší varianty významn sníží jejich budoucí dopady na životní prost edí a posune je sm rem k udržitelnému rozvoji.

LITERATURA

[1] CIB: Agenda 21 on sustainable construction, 1999, ISBN 90-6363-015-8

[2] DING, G.K.C.: Developing a multicriteria approach for the measurement of sustainable performance, Building Research and Information, vol.33, issue 1, 2005, pgs. 3-16, ISSN 0961-3218

[3] LÜTZKENDORF, T., SPEER, T., SZIGETI, F., DAVIS, G., LE ROUX, P.C., KATO, A.,

Zuzana Chodasová1

PROBLÉMY V SPRÁVCOVSKÝCH ORGANIZÁCIACH NA