La Iglesia peruana y su posición antes de la Conferencia de El Cairo

Vysv�tlivky: SPU - specifické poruchy u�ení

ADHD - syndrom deficitu pozornosti a hyperaktivity DVO - disharmonický vývoj osobnosti

EPI - epilepsie 0 2 4 6 8 10 12 14 16 Relativní �etnosti (%) Organické poruchy EPI, DMO Psychotické stavy Výchovné a výukové potíže Autismus DVO Mentální retardace Psychosomatické obtíže Obecné neur�ité výroky Školní zralost Neurotické poruchy ADHD SPU Poruchy chování poradenská psychologie klinická psychologie nespecifikováno

Výsledky

Z analýz zjištěných údajů uvádíme oblast nejčastějších diagnóz a typy používa- ných diagnostických metod, které odborníci v oblasti psychologie dětí a dospívajících využívají.

Nejčastější typy diagnóz zjisťovaných odborníky z oblasti dětské psychologie

jsou uvedeny na obrázku 2. Jestliže se zaměříme na diagnostické okruhy 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí, pak na prvním místě nalezneme okruh F9 poruchy chování a emocí s počátkem v dětství a adolescenci. Dále se objevují okruhy F4 (neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy), F7 (men- tální retardace), F6 ve smyslu disharmonického vývoje v dětství a adolescenci, F8 (zejména ve smyslu autistické symptomatiky). Jako nejméně užívané diagnostické okruhy v dětské oblasti psychopatologie (ve vztahu k MKN 10) se objevily okruhy

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18

Relativní �etnosti (%)

Organické poruchy EPI, DMO Psychotické stavy Výchovné a výukové potíže Autismus DVO Mentální retardace Psychosomatické obtíže Obecné neur�ité výroky Školní zralost Neurotické poruchy ADHD SPU Poruchy chování

Obr. 2 Nejčastější typy diagnóz

Vysvětlivky: SPU – specifické poruchy učení

ADHD – syndrom deficitu pozornosti a hyperaktivity DVO – disharmonický vývoj osobnosti

EPI – epilepsie

DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH 145

F2 (schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy) a F0 (organické duševní poruchy včetně symptomatických).

Typy diagnóz, které nejsou plně pokryty výše uvedeným přehledem ve vztahu k MKN 10 (obr. 2), jsou svázány například se specifickými poruchami učení (SPU), školní zralostí, či somatickými nemocemi typu dětské mozkové obrny (DMO). Právě specifické poruchy učení (SPU) spolu se syndromem deficitu pozornosti a hyperak- tivity (ADHD) patří k těm, které dominovaly ve výpovědích respondentů pracujících v oblasti psychodiagnostiky dětí a dospívajících.

V následujícím textu se již zaměříme specificky na oblast psychodiagnostických metod.

Nejčastěji používané psychodiagnostické metody

Mezi obecně nejpoužívanější metody (obr. 3), které využívají k psychodiagnos- tické činnosti odborníci z oblasti psychologie dětí a dospívajících, patří výkonové metody typu Ravenova testu (Raven – bez rozlišení), Wechslerova testu (PDW)

0 1 2 3 4 5 6 7 Relativní �etnosti (%) B-JEPI Test laterality ROR �íselný �tverec Lüscher HSPQ WAIS Termann-Merril WISC III Kresba postavy Baum test IST PDW Raven - bez rozlišení

a testu Amthauerova (IST). Záměrně byly odděleně analyzovány jednotlivé typy Wechslerových testů (zde PDW, WISC III a WAIS), aby vynikly i specifické pre- ference jednotlivých typů metod. V případě, kdy by byly analyzovány metody so- uhrnně jako Wechslerovy testy, jednoznačně by se umístily na první příčce žebříčku používanosti.

V těsném „závěsu“ za metodami výkonovými jsou testy projektivního typu. Konkrétně kresebné projektivní metody Kresby stromu a postavy. K nejčastěji po- užívaným metodám dotazníkového typu patří Cattelův HSPQ.

K jemnější analýze slouží následující grafy orientované na diagnostiku jednotli- vých psychických funkcí.

Nejčastěji používané metody diagnostiky výkonu

Jako nejpoužívanější metody zaměřené na výkonovou diagnostiku, diagnostiku inteligence (viz obr. 4), byly označeny metody Ravenových testů, Wechslerových testů (PDW, WISC III, WAIS, WPPSI) a Amthauerova testu (IST). Poměrně „vysoko“ se umístily i osvědčený test Termann-Merrilové či Váňův inteligenční test (VIT), těsně následovány Stanford-Binetovým testem inteligence, Kohsovými kostkami a Říčanovým Testem intelektového potenciálu.

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 Relativní �etnosti (%) TIP Kohsovy kostky WPPSI S-B VIT WAIS Termann-Merril WISC III IST PDW Raven - bez rozlišení

DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH 147

Nejčastěji používané metody diagnostiky osobnosti

K nejčastěji respondenty udávaným metodám směřujícím k popisu osobnosti dětí a dospívajících patří projektivní kresebné metody Kresby stromu (Baum test) a Kresby postavy (bez rozlišení autorů). Nejpoužívanější metodou dotazníkového typu v této oblasti je Cattelův HSPQ, který byl uváděn jako třetí nejčastěji použí- vaný. Dále se objevuje metoda volby barev (Lüscherova) a projektivní Rorschachův test. Následuje Eysenckův dotazník B-JEPI a další strukturovaný dotazník vychá- zející z faktorové analýzy – Cattelův 16 PF. Další metody a jejich častost použí- vanosti jsou uvedeny na obr. 5. Za zmínku ještě rozhodně stojí i častost využívání Michalova Projektivního interview či české adaptace Bellakova testu CAT (CATO od Boše a Strnadové).

0 2 4 6 8 10 1

Relativní �etnosti (%)

2

Freiburský osobnostní dot. MMPI ICL Kresba za�arované rodiny TBSD Kresba rodiny Hand test CATO Projektivní interview - Michal Nedokon�ené v�ty Eysenck (EOD, EPQ) 16PF B-JEPI ROR Lüscher HSPQ Kresba postavy Baum test

Nejčastěji používané metody diagnostiky vývojových specifik

Mezi metodami, které se zaměřují na popis a diagnostiku vývojových specifik, se na nejvyšší příčce v užívanosti objevuje metoda Kresby postavy. Následují metody Kerna a Jiráska (OTŠZ), Matějčka a Žlaba (Test laterality), Matějčkovy zkoušky čtení a psaní. Na poměrně nízké pozici se objevuje i Gesellova vývojová škála a další metody (obr. 6).

Nejčastěji používané metody diagnostiky patologických rysů osobnosti Vzhledem k diagnostice přítomnosti patologických rysů v osobnosti dětí a do- spívajících byly na prvních čtyřech pozicích vzhledem k častosti využívání uvedeny metody zaměřené na diagnostiku úzkosti (CMAS), deprese (CDI) a osobnosti a jejích možných psychopatologických rysů (8 SQ a MMPI). Následují metody zaměřené specificky na diagnostiku depresivní symptomatiky (Beckův dotazník BDI) či oblast diagnostiky dyskalkulických potíží (dyskalkulie) anebo oblast sluchové analýzy a syntézy (Matějčkova Zkouška SAS). Další metody zaměřené obecně diagnosticky (CAQ, MMQ či SCL-90) a metody specificky zaměřené na úzkost (Kondášova KSAT) a neurotické projevy (Knoblochův N5) uvádí v přehledu obr. 7.

0 5 10 15 20 25

Relativní �etnosti (%)

�tecí test Test znalostí p�edškolních

d�tí

Gesellova vývojová škála Mat�j�kovy zkoušky �tení

a psaní Test laterality Orienta�ní test školní zralosti (Kern-Jirásek) Kresba postavy

DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH 149 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 Relativní �etnosti (%) SCL-90 N5 MMQ KSAT CAQ SAS Dyskalkulie BDI (Beck) MMPI 8 (SQ) CDI CMAS

Obr. 7 Nejpoužívanější metody diagnostiky patologických rysů osobnosti

0 5 10 15 20 25 30 35 40

Relativní �etnosti (%)

SORAD Zjiš�. zp�sob� výchovy v

rodin� ICL Kresba za�arované rodiny Kresba rodiny CATO ADOR Anthony-Bene

Nejčastěji používané metody diagnostiky interpersonálních charakteristik

Za jednoznačně nejvyužívanější metodu při popisu interpersonálních charakteristik dětí lze na podkladě analýzy získaných dat považovat Test rodinných vztahů (Anthony- -Bene). Tato metoda zcela dominuje před dalšími, jako jsou (zejména pro adolescenty určený) Matějčkův a Říčanův ADOR, či již zmiňované CATO autorů Boše a Strna- dové. K oblíbeným metodám diagnostiky mezilidských vztahů lze jiště přiřadit i dále uváděné kresebné metody (Kresba rodiny a Kresba začarované rodiny), Learyho ICL (využíván spíše pro dospívající), Dotazník pro zjišťování způsobů výchovy v rodině od Čápa a Boschka či Morenův Sociometrický ratingový dotazník SORAD (obr. 8).

Nejčastěji používané metody neuropsychologické diagnostiky a diagnostiky kognitivních schopností

S cílem diagnostiky kognitivních schopností a oblasti neuropsychologických charakteristik se jako nejpoužívanější ukázaly metody Číselný čtverec (zaměřen primárně na úroveň koncentrace a distribuci pozornosti či schopnost odolávat zátěži) a Matějčkovy metody zaměřené na zjišťování laterality (Test laterality); na symp- tomatologii organického typu (dříve LMD) Test obkreslování tvarů. Další hojně využívanou metodou je Edfeldtův Reverzní test (např. v úpravě M. Malotínové), Wechsler Memory Test či „klasický klinický test“ Lauretty Benderové (Bender-Ges- talt Test). Další metody kognitivních schopností a neuropsychologické diagnostiky (zaměřené například na organicitu, paměťové schopnosti, pozornost či reakční čas) jsou uvedeny na obr. 9.

Součástí analýzy získaných údajů od respondentů z oblasti dětské a adolescentní diagnostiky byla i analýza diagnostických metod, technik či postupů, které respon- denti postrádají či které jim za stávajících podmínek – tedy v roce 2001 – chybí (včetně doplňujících kategorií, které podporují výuku či zpříjemňují praxi s těmito metodami).

Metody doporučované k přípravě

Ve výpovědích respondentů dominují požadavky směřující zejména k inovaci či obohacení metod diagnostiky inteligence, osobnosti a metod z oblasti projektivní a vývojové diagnostiky (obr. 10).

Při zaměření na konkrétní psychodiagnostické metody poukazovali respondenti především na vhodnost revize Wechslerových testů (zejména WISC III; včetně

DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH 151

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20

Relativní �etnosti (%)

Grassi - test organicity DR� Meiliho zkouška vizuální pam�ti D2 Bourdon Rey-Osterriethova figura Benton Bender-Gestalt test Wechsler Memory Reverzní test Test obkreslování tvar� Test laterality �íselný �tverec

Obr. 9 Nejpoužívanější metody neuropsychologické diagnostiky a diagnostiky kognitivních schopností

0 5 10 15 20 25 30 35

Relativní �etnosti (%)

kulturn� nezávislé testy po�íta�ové verze test� matematické dovednosti dg. handicapovaných d�tí interpersonální metody kognitivní schopnosti testy rodinného prost�edí neuropsychologické metody vývojová diagnostika projektivní techniky osobnost inteligen�ní testy

například inovace PDW). Dále se jako žádané či potřebující revizi, inovaci objevují metody: Scénotest, vývojová škála Mc Carthyové, Termann–Merril, 16PF či Gesel- lova vývojová škála ad.

Jestliže byly zohledněny přímé požadavky včetně doplňujících kategorií směřu- jících k podpoře výuky či administrace/vyhodnocování, pak na prvních místech se objevovala potřeba revize norem u stávajících metod; dále pak požadavky k vytvoře- ní metod zcela nových; u metod stávajících pak také volání po dostatku seminářů a specifických výcviků, stejně jako doplňující literatury. Oproti psychologům, kteří pracují s dospělou populací, se zde projevila nízká potřeba počítačových verzí psy- chodiagnostických metod.

Závěr

Idea výzkumu vycházela z přesvědčení, že kvalitní psychologická diagnostika a uvážlivá volba diagnostického nástroje nemůže být prováděna bez přístupu k in- formacím o všech metodách, které jsou v daných podmínkách k dispozici. Takový přehled metod podložený důkladným výzkumem ale v našich podmínkách doposud chyběl. Hlavním cílem výzkumu proto bylo zmapování používaných psychodiagnos- tických metod. Respondenti hodnotili, zda jsou k dispozici psychodiagnostické ná- stroje umožňující dostatečně měřit požadované osobnostní charakteristiky. Mohli se vyjádřit nejen k jejich celkové úrovni, ale měli hodnotit úroveň jejich standardizace, manuálu, pomůcek, jejich normalizaci a podporu ze strany vydavatelů testů.

LITERATURA

KUCHARSKÁ, A. 1995. Dotazník k přehledu o stavu diagnostiky, reedukace a péče o děti se specifickými poruchami učení a chování. In: Specifické poruchy učení a chování. Sborník 1994. Praha : Institut pedagogicko-psychologického poradenství.

MURPHY, K. R. – DAVIDSHOFER, C. O. 1998. Psychological testing: principles and applica- tions. New Jersey : Prentice-Hall.

Standardy pro pedagogické a psychologické testování. 2001. Praha : Testcentrum.

Shrnutí: V rámci grantového projektu byl proveden tříletý výzkum, jehož cílem bylo zma-

pování používaných, postrádaných a neakceptovaných psychodiagnostických metod v oblastech aplikované psychologie i ve výzkumu. Výsledky jsou značně rozsáhlé a z velké části byly publi- kovány v knize Aplikovaná psychodiagnostika v České republice (Svoboda, Řehan et al., 2004), případně na webových stránkách (http://www.phil.muni.cz/psych/grant/). Zde jsou uvedeny pouze specifické výsledky z oblasti psychodiagnostiky dětí a dospívajících a jejich porovnání s údaji získanými v rámci celé zkoumané populace psychologů z České republiky. Psychologové pracu- jící s dětmi a mládeží nejčastěji používají Ravenovy testy, Wechslerovy testy a Amthauerův Test struktury inteligence. V diagnostice osobnosti mají primát Test stromu a Kresba postavy, až potom následují dotazníkové a další projektivní techniky. V diagnostice interpersonálních charakteristik

DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH 153 jednoznačně dominuje Test rodinných vztahů (Anthony-Bene). Psychologové požadují revizi, resp. inovaci používaných testů, zejména jejich norem.

Klíčová slova: psychodiagnostika, aplikace a hodnocení metod, psychodiagnostika dětí

a dospívajících

Prof. PhDr. Mojmír SVOBODA, CSc. – vedoucí Psychologického ústavu FFMU v Brně. Předmětem jeho odborného zájmu jsou: klinická psychologie, psychoterapie, psychodiagnostika, výzkum mediální komunikace a vlivu médií, výzkum agrese.

PhDr. Pavel HUMPOLÍČEK, Ph.D. – odborný asistent na Psychologickém ústavu FFMU v Brně. Věnuje se psychoterapii, psychodiagnostice, diagnostice a terapii poruch chování, hrové terapii a diagnostice.

Mgr. Helena KLIMUSOVÁ, Ph.D. – odborná asistentka na Psychologickém ústavu FFMU v Brně. Předmětem jejího odborného zájmu je metodologie psychologického výzkumu, psychodiagnostika, kognitivní psychologie.

Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 40, 2005, č. 2, s. 154–169.

TERAPIE DOBRODRUŽSTVÍM A JEJÍ PŘESAHY DO