Sinopsis de la Obra Luna Caliente

ABSTRACT

The paper discusses some current issues related to the fight of the European Union (EU) against the global threat due to the dangerous Chemical, biological, radiological and nuclear (CBRN) materials which may be misused for terrorist or other malevolent actions. Special attention is paid to the effort of the EU in establishing Centres of Excellence in selected regions the role of which consists in assisting the EU in implementing coordinated and efficient measures aimed at the CBRN risk reduction.

Key words: EU, CBRN, international terrorism, dangerous materials, risk reduction.

Úvod

Nebezpečné chemické, biologické, radiologické a nukleární (CBRN) látky a materiály stále ještě představují potenciální hrozby, zejména pokud jde o jejich zneužití pro teroristické účely. Tyto hrozby se staly aktuálními především po útocích na Spojené státy v září 2001. Od té doby byla učiněna celá řada opatření na všech mezinárodních, regionálních a národních úrovních včetně přijetí příslušných rezolucí OSN. Do tohoto koordinovaného úsilí v boji proti mezinárodnímu terorismu se hned od začátku aktivně zapojila i Evropská unie (EU), která v poslední době v rámci programu Nástroje stability začala budovat v několika regionech ve světě tzv. Centra excelence, jejichž cílem je napomáhat při implementaci projektu EU zaměřeného na snížení CBRN rizika v globálním měřítku. Dosud byla zřízena taková Centra v Manile (oblast Jihovýchodní Asie), Taškentu (Střední Asie), Tbilisi (Kavkaz, Ukrajina a Moldávie), Rabatu (Západní Afrika), Alžíru (Severní Afrika) a Ammánu (Střední a blízký východ), kde sehrávají roli koordinačních pracovišť pro realizaci CBRN programu EU v jednotlivých regionech. Na tomto programu se, vedle samotných orgánů EU a institucí některých členských zemí EU, podílí především Spojené výzkumné centrum EU (JRC – Joint Research Centre) s pracovišti v Ispře v Itálii a

1

Jozef Sabol, doc., Ing., DrSc., docent, Fakulta bezpečnostního managementu, Policejní akademie ČR v Praze, Lhotecká 559/7, 143 01 Praha 4, Česká republika; Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze, Nám. Sítná 3105, 272 01 Kladno, Česká republika, [email protected].

2

Bedřich Šesták, prof., Ing., DrSc., profesor, Fakulta bezpečnostního managementu, Policejní akademie ČR v Praze, Lhotecká 559/7, 143 01 Praha 4, Česká republika, [email protected].

v Karlsruhe v Německu, a Inter-regionální výzkumný institut pro kriminalitu a spravedlnost OSN (UNICRI – UN Interregional Crime and Justice Research Institute) v Turínu v Itálii.

V referátu jsou diskutovány některé aktuální otázky spojené s bojem EU proti hrozbám, které představují nebezpečné CBRN látky. Důraz je přitom kladen na zavedení účinných preventivních a kontrolních mechanismů včetně opatření na zamezení nelegální přepravy těchto látek.

1 Vlastnosti CBRN látek

Existuje velký počet různých chemických, biologických a radioaktivních látek a také určitý omezený okruh štěpitelných jaderných materiálů, které spolu s dalšími disperzními, výbušnými a jinými potřebnými systémy (včetně nosičů, které dopraví tyto látky, resp. zbraně, na cíl) mohou vyvolat ztráty na životech, závažně poškodit zdraví zasažených osob nebo ochromit jejich normální chování a tak je zneschopnit pro jakoukoli další činnost. Kromě toho použití těchto látek a materiálů obvykle vede i k závažné kontaminaci okolního prostředí, což má negativní vliv i na zvířata a rostliny v místě napadení. Navíc případné použití jaderných zbraní by bylo spojeno i se značnými materiálními škodami v důsledku jejich vysokých destruktivních a tepelných účinků.

Chemické nebezpečné látky jsou určeny především k zabíjení nebo paralyzaci lidí a zvířat prostřednictvím svých fyziologických účinků, které u živých organismů vyvolávají dušení, tvorbu puchýřů, způsobují otravu krve nebo paralyzují nervový systém (Mika et al., 2009).

Na druhé straně biologické látky jsou schopny šířit nemoci pomocí mikroorganismů, které mají povahu patogenů nebo toxinů. Mezi patogeny patří mikroorganismy, jako např. bakterie, viry, rickettsie, které přímo napadají lidské tkáně a narušují tím životně důležité biologické procesy. Toxiny jsou zase otravné látky, které jsou produktem živých organismů (jako např. bakterií nebo některých rostlin, hadů, hmyzu) nebo jsou připraveny syntetickou cestou.

Škodlivé účinky radioaktivních, resp. radiologických, látek souvisí s jejich emisí ionizujícího záření (neutronů a záření gama, beta nebo alfa), které při vysokých dávkách mohou u lidí vyvolat závažná poškození orgánů a tkání, které mohou vést k jejich usmrcení. Tyto látky mohou působit jako zevní zdroj záření nebo, po vniknutí do organismu ozařují tělo zevnitř po určitou dobu, která souvisí s jejich fyzikálním a biologickým poločasem rozpadu.

Podstatou jaderných zbraní je využití energie štěpení těžkých jader některých vhodných prvků nebo fúze lehkých jader, k níž může dojít pouze za extrémně vysoké teploty. Prozatím je přístup teroristů k vhodným materiálům a dalším nezbytným prvkům i technologii potřebné ke konstrukci jaderných zbraní prakticky nemožný, protože tyto zbraňové systémy jsou pod dostatečnou kontrolou. Výjimkou však může být KLDR (Severní Korea), případně některé další státy, které o vývoj jaderných zbraní usilují. V současné době se

nepředpokládá, že by teroristé v dohledné době byli schopni získat nebo zkonstruovat jadernou nebo termojadernou zbraň.

I když pojem zbraně hromadného ničení (ZHN) se historicky váže spíše jenom s jadernými, resp. termojadernými, zbraněmi, obecně se do této kategorie někdy řadí i zbraně založené na chemických, biologických nebo radioaktivních látkách. Takto volněji pojímaná klasifikace CBRN zbraní jako ZHN je ilustrována na obr. 1.

Obr. 1: Přehled zbraní, které se obvykle řadí mezi zbraně hromadného ničení.

Mnohé chemické, biologické a radioaktivní látky se používají v nejrůznějších aplikacích a slouží pro další specifické účely. V určitém nadměrném množství nebo koncentraci (resp. aktivitě v případě radioaktivních zářičů) představují tyto látky vždy určité potenciální nebezpečí. Bylo by tomu tak v případě jejich zneužití nebo úniku v důsledku nehody nebo havárie, eventuálně napadení objektů s CBRN látkami nebo sabotážní akce zaměřené na tyto objekty a pracoviště. Proto je nezbytná systematická kontrola přítomnosti a pohybu těchto látek během jejich celého cyklu. Zatímco radioaktivní látky lze monitorovat s extrémně vysokou citlivostí, u chemických látek, a potom zejména u biologických látek, nejsou takové účinné prostředky k dispozici.

Účinky chemických, biologických a radioaktivních látek na člověka závisí na jejich koncentraci v místě kontaminace a na konkrétních případech zasažení organismu těmito látkami dýchacími cestami nebo zamořením povrchu těla. Největší nebezpečí hrozí zpravidla bezprostředně po jejich použití, s časem se vlivem ředění a částečné neutralizaci nebo rozpadem toxicita těchto látek

snižuje. V každém případě použití chemických, biologických a radioaktivních látek nemá destrukční charakter, na rozdíl od jaderných zbraní (obr. 2).

Obr. 2: Distribuce energie při výbuchu jaderné zbraně, kde nejničivější účinek má tlaková vlna a tepelné záření. Jejich působení je prakticky okamžité, po výbuchu dochází také k radioaktivnímu zamoření terénu v místě exploze.

2 Prevence proti zneužití CBRN látek

Nejúčinnějším preventivním opatřením proti potenciálním teroristickým hrozbám použití CBRN zbraní je důsledná kontrola všech komponent, které by mohly posloužit k jejich výrobě nebo přímo ke konstrukci příslušných zbraní. Je proto důležité, aby na národní i mezinárodní úrovni byl přijat a implementován spolehlivý systém kontroly výroby, přepravy, použití pro mírové účely, skladování a likvidace, resp. uložení, takových nebezpečných látek na speciálních zabezpečených úložištích. V České republice (ČR) dohled nad touto oblastí má ústřední orgán státní správy Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB), který zodpovídá také na dodržování příslušných mezinárodních rezolucí, směrnic a dalších smluv (SÚJB, 2012).

Ve sféře CBRN látek slouží potřebám SÚJB Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany (SÚJCHBO) zřízen SÚJB za účelem výzkumné a vývojové činnosti v oblasti chemických, biologických a radioaktivních látek a zabezpečení technické podpory dozorové a inspekční činnosti prováděné SÚJB v radiační ochraně a při zákazu chemických a biologických látek (SÚJCHBO, 2012).

SÚJB a SÚJCHBO (obr. 3) zastupují ČR ve všech činnostech, které se týkají mezinárodních aspektů a spolupráce v oblasti kontroly a zákazu šíření a použití CBRN zbraní. Týká se to zejména implementace příslušných rezolucí OSN, směrnic EU a doporučení celé řady mezinárodních organizací a institucí, jejichž je ČR členem nebo signatářem.

Z hlediska prevence má velký význam kontrola zboží a osob při vstupu do schengenského prostoru, který je velmi rozmanitý (obr. 4) a kde volný pohyb (obr. 5) uvnitř tohoto prostoru představuje určité problémy v případech, že se nebezpečné CBRN látky nějakým způsobem dostanou do nepovolaných rukou.

a b

Obr. 3: Hlavní aktéři zodpovědní za kontrolu CBRN látek v ČR, (a) SÚJB se sídlem v Praze a (b) SÚJCHBO sídlící v Kamenné u Příbrami.

Obr. 4: Schengenský prostor od 19. prosince 2011. Tento prostor vymezuje 42 673 km námořních hranic a 7 721 km pozemních hranic. Evropané v rámci schengenského prostoru uskuteční každý rok více než 1,25 miliardy cest jako turisté.

a b

Obr. 5: Volný pohyb po rozsáhlé silniční síti (a) nebo několika stovkami leteckých spojů mezi všemi státy EU (b) představuje problém v kontrole nezákonné přepravy.

3 Program EU v oblasti snížení CBRN rizika

EU se zasazuje nejenom o ochranu před CBRN ve svých členských zemích a vůbec v celém evropském prostoru včetně sousedících regionů, ale postupně také v dalších částech světa. V rámci svého programu Instrument stability začala od r. 2010 budovat tzv. Centre of Excellence (CoE) neboli jakési regionální sekretariáty, které by v daném regionu měly sehrát roli koordinačních pracovišť pro několik vybraných států v příslušném regionu (CBRN CoE 2012).

Při zřizování a aktivaci CoE spolupracuje EU s řadou takových mezinárodních organizací jako Interpol, Europol, IAEA (International Atomic Energy Agency), WHO (World Health Organization), OPCW (Organization for the Prohibition of Chemical Weapons), BWC – ISU (Biological Weapon Convention – Implementation Support Unit), UNSCR Resolution 1540 Committee a další. V jednotlivých partnerských zemích se EU spoléhá na orgány státní správy, policii, výzkumná střediska, vysoké školy a další články národních infrastruktur, které mohou přispět k vytvoření systematických nástrojů pro kontrolu CBRN (obr. 6).

Dosud započalo svou činnost šest CoE, kde ze začátku jde hlavně o vyškolení potřebného personálu a dalších expertů a jejich vybavením potřebnými přístroji a dalším zařízením, zejména pro potřeby pořádání kurzů a seminářů (obr. 7). Současně se připravuje otevření podobných sekretariátů v některých dalších regionech (oblast Perského zálivu, Východní Afrika).

Pokud jde o technickou podporu a přenos potřebného know-how, EU spoléhá na pracoviště svého JRC a také na spolupráci s některými institucemi v členských zemích, které se podílejí např. na zajištění kontroly exportu, kde se angažuje zejména BAFA (Bundesamt fuer Wirtschaft und Ausfuhrkontrolle), což je součást ministerstva hospodářství NSR (BAFA, 2012).

Obr. 6: Strukturální uspořádání CoR neboli Regionálních sekretariátů (RS) a jejich propojení s partnerskými zeměmi a dalšími organizacemi, které poskytují podporu těmto centrům.

Obr. 7: Geografické rozmístění stávajících šesti CoE (Manila, Taškent, Tbilisi, Ammán, Alžír, Rabat) a dalších dvou sekretariátů, které se zřídí v nejbližší době (Abú Dhabí, Nairobi). Regionální sekretariáty CoE se zaměřují především na následující oblasti týkající se CBRN látek:

 Ochranu a zabezpečení CBRN látek nebo pracovišť, resp. objektů, kde se tyto látky používají, vyrábějí nebo skladují,

 Ochranu obyvatelstva a příslušné kritické infrastruktury,

 Prosazování opatření proti zneužití CBRN látek,

 Kontrolu na hranicích

 Kontrolu vývozu,

 Odpady obsahující CBRN látky,

 Reagování na nehody a krizové řízení spojené s CBRN látkami,

 Zamezení nezákonné přepravy,

 Monitorování a identifikace CBRN látek

 Účast na šetření trestné činnosti ve vztahu k CBRN látkám.

Přitom prospěch partnerských zemí z jejich participace na programu EU lze spatřovat zejména v následujících výhodách:

 Posílení národní infrastruktury v oblasti kontroly CBRN látek,

 Budování příslušných institucionálních kapacit,

 Členství v síti mezinárodních expertních organizací a institucí,

 Navázání a utužování spolupráce s EU a dalšími zeměmi v regionu,

 Řešení problémů a reagování na potřeby partnerské země pomocí specifických projektů.

Další cíle a funkce CoE souvisí s identifikací, koordinací a podporou všech příslušných opatření, které mají sloužit ke snižování rizika v důsledku CBRN látek na národní, regionální a mezinárodní úrovni. Pomoc EU se také orientuje na hodnocení nebezpečí a prioritizaci opatření souvisejících s nakládáním s CBRN látkami v souladu s mezinárodními standardy. V neposlední řadě EU poskytuje partnerským zemím experty a také prostředky na školení vlastních odborníků a rovněž na technické vybavení potřebné ke kontrole CBRN látek na svých územích nebo při tranzitní přepravě těchto látek.

EU se rovněž finančně podílí na budování a činnosti sítě v oblasti koordinace boje proti šíření epidemií sdružující země v okolí Středozemního moře a některé země jihovýchodní Evropy (obr. 8). Tento program – EpiSouth Plus – zajišťuje Institut veřejného zdraví (ISS – Istituto Superiore di Sanita) v Římě (ISS, 2012).

Obr. 8: Geografický přehled zemí Středozemního moře a jihovýchodní Evropy participujících na programu EU EpiSouth Plus, který je zaměřen na koordinaci akcí ve spojitosti se šířením epidemií a ochrany zdraví.

Program EU Nástroj stability vychází ze Strategie EU pro boj s terorismem (tato protiteroristická politika se opírá o čtyři hlavní pilíře: prevenci, ochranu, stíhání a reakci) a relevantních směrnic EU, přičemž je plně konzistentní s příslušnými mezinárodními požadavky a rezolucemi (především pak Rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1540), které se týkají boje proti mezinárodnímu terorismu.

Závěr

V současném světě, kde se ještě stále vyskytují ohniska neklidu a různých místních i regionálních konfliktů motivovaných etnickými, náboženskými, ideologickými nebo územními spory, je potenciální nebezpečí terorismu stále aktuální. Specifická forma této hrozby souvisí s CBRN látkami, které nejsou vždy potřebným způsobem zabezpečeny, a tak se v důsledku nedostatečné kontroly mohou dostat do nepovolaných rukou. Přitom nelegální přeprava CBRN látek ze zemí původu do dalších oblastí či regionů představuje určitou hrozbu i pro členské země EU. CBRN terorismus se vyznačuje mezinárodním charakterem, a proto se k jeho eliminaci musí přistupovat koordinovaně v globálním měřítku. Iniciativa EU v souvislosti s budováním CoE je nesporně konkrétním příspěvkem ke snížení tohoto nebezpečí.

Literatura:

BAFA. 2012. The New EC-Dual-Use-Regulation No. 428/2009. Eschborn. Bundesamt fuer Wirtschaft und Ausfuhrkontrolle, 12 s.

CBRN CoE. 2012. A Coordinated Strategy for CBRN Risk Mitigation. Dostupné na Internetu: http://www.cbrn-coe.eu/.

EPISOUTH PLUS. 2012. Network for the Control of Public Health Threats in the

Mediterranean Region and South East Europe. Dostupné na internetu:

http://www.episouthnetwork.org/content/networking

ISS. 2012. The Istituto Superiore di Sanita. Dostupné na internetu: www.iss.it/chis/? lang=2

MIKA, O. - POLÍVKA, L. - SABOL, J. 2009. Zbraně hromadného ničení a ochrana

proti jejich důsledkům. Praha. Policejní akademie ČR v Praze. 154 s. ISBN 978-80-

7251-302-4.

SÚJB. 2012. Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Dostupné na internetu: www.sujb.cz

SÚJCHBO. 2012. Státní ústav jaderné a biologické ochrany, v.v.i. Dostupné na internetu: www.sujb.cz

WHO. 2012. International Health Regulations. Dostupné na internetu: www.who.int/ihr/en/

VYHODNOCOVÁNÍ RADIAČNÍ, CHEMICKÉ A