• No se han encontrado resultados

Ka'vi yó to ꞌon sa vi

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2021

Share "Ka'vi yó to ꞌon sa vi"

Copied!
105
0
0

Texto completo

(1)

Ka'vi yó

to̱ꞌon sa̱vi ̱

Leamos mixteco

Mixteco de Atlamajalcingo del Monte, Gro.

Publicado por el

Instituto Lingüístico de Verano, A. C. Ciudad de México

(2)

Todas las ilustraciones fueron tomadas de "Arte para la Alfabetización en México" © 2012 Instituto Lingüístico de Verano, A. C.

y son usadas con el permiso correspondiente.

© 2019 por el Instituto Lingüístico de Verano, A. C. Derechos reservados conforme a la ley.

Primera edición

Leamos mixteco

Mixteco de Atlamajalcingo del Monte, Gro. mim 19-018 1C

(3)

Contenido

Propósitos ... v

Lección 1 Palabras con letras iguales a las del español ... 1

Lección 2 La letra k ... 5

Lección 3 La letra x ... 9

Lección 4 El saltillo Ꞌ entre vocales ... 12

Lección 5 La n después de una vocal ... 16

Lección 6 La combinación ku ... 21

Lección 7 La combinación nd ... 26

Lección 8 El saltillo Ꞌ entre vocal y consonante ... 31

Lección 9 Las vocales alargadas ... 36

Lección 10 El tono alto ... 42

Lección 11 El tono bajo ... 46

Lección 12 El tono medio ... 50

Lección 13 Palabras con dos tonos distintos ... 54

Lección 14 Los tiempos de los verbos ... 61

Lección 15 Negación en los verbos ... 70

Lección 16 Los pronombres ... 77

Lección 17 Los pronombres i ̱ yo y ún tú y usted ... 84

Cuento: El conejo y la guitarra ... 89

Cuento: El hombre y la culebra ... 93

(4)
(5)

Propósitos

Este libro ha sido preparado para los

hablantes del to̱ꞌon sa̱vi ̱ (mixteco) que viven en

Atlamajalcingo del Monte, Gro., y para otros pueblos donde se habla de manera semejante. En cada pueblo se habla de distinta manera y por eso, este libro ha sido adaptado del libro “Kaꞌvi yó to̱ꞌon sa̱vi ̱” que fue preparado para los que viven en Alacatlatzala, Gro. y otros pueblos donde se

habla el to̱ꞌon sa̱vi ̱ de una manera semejante a la

de Alacatlatzala.

Consideramos que alguna de las dos versiones del libro “Kaꞌvi yó to̱ꞌon sa̱vi ̱” puede

ser útil para la mayoría de los hablantes del to̱ꞌon

sa̱vi ̱ que viven en los municipios de

Atlamajalcingo del Monte, Malinaltepec, San Luis Acatlán, Xalpatlahuac, Copanatoyac y Tlapa que

quieren aprender a leer y escribir to̱ꞌon sa̱vi ̱.

Una persona que sabe leer español puede usar este libro sin la ayuda de un maestro si sigue las instrucciones incluidas en cada lección. En cada una se incluye cuentos y ejercicios de

escritura. Al final del libro hay dos cuentos y una canción que el lector puede disfrutar.

(6)
(7)

Lección 1

yáchá utu

xíni ̱ uchu̱

xi ̱ta̱ yo̱só

(8)

usu yu̱u̱

tímá saa

táyi ̱ ta̱a

Lea las siguientes oraciones:

(9)

Lea el siguiente cuento:

Ke̱ꞌe veꞌe ra kíndíꞌi ̱ ñii ta̱a no̱o̱ táyi ̱, táa ra tutu. Kua̱ꞌa̱ ní tutu táa ra.

Ta saá ka̱ni ní ta̱chi ̱, ta ndeé ní ko̱on sa̱vi ̱, ta chi ̱i ndiꞌi tutu ra.

(10)

Lea las siguientes palabras. Escuche cómo se pronuncian y note cómo están escritas.

tutu papel vitá débil

su̱tu̱ sacerdote ita flor

ta̱chi ̱ viento vi ̱ti ̱ tabla

yáchá hacha yivi ̱ petate

vatá mentiroso vi ̱chí vacío

yatá viejo i ̱chí seco

tata señor ti ̱chí aguacate

Encierre en un círculo la palabra en to̱ꞌon sa̱vi ̱ que quiere decir lo mismo que

en español y escríbala en la línea, como se muestra en el ejemplo.

1) milpa tutu utu

2) aguacate vi ̱chí ti ̱chí

3) señor tata yatá

4) vela tómí tímá

5) piedra yu̱u̱ yo̱o̱

(11)

Lección 2

En to̱ꞌon sa̱vi ̱ se usa la letra k para representar un sonido similar al de las letras c y q del español.

ki ̱si kini ̱

ko̱mi ̱ ko̱o̱

ko̱ño kotó

(12)

Lea las siguientes oraciones:

Chútú ní ki ̱si.

Kama ní ko̱ꞌo̱n kini ̱, kóni ra.

(13)

Lea el siguiente cuento:

Ñii ki ̱vi ̱ kíndíꞌi ̱ ñii ko̱o̱ ti ̱xin yu̱u̱ káꞌno.

Ke̱ta ñii ta̱a, ta xa̱ꞌni ra rí.

Ndaton ní ñii ̱ rí, ta ka̱takaa̱ ndaa ra ña na̱ma̱ veꞌe ra.

Lea las siguientes palabras. Escuche cómo se pronuncian y note cómo están escritas.

xútu ra él limpia la milpa yatá ra él es viejo

(14)

koto ra él va a ver kuku̱ ra él coserá

ko̱ko̱ ra él se va a quemar túkú ra su aguja (de él)

to̱ko̱ ra su cintura (de él) yu̱ku̱ ra su hierba (de él)

Encierre en un círculo la palabra en to̱ꞌon sa̱vi ̱ que quiere decir lo mismo que

en español y escríbala en la línea, como muestra el ejemplo.

1) su cintura (de él) koto ra to̱ko̱ ra

2) culebra ko̱o̱ yo̱o̱

3) camisa yo̱tí kotó

4) él escarbará kata ra yatá ra

5) él salió ko̱ko̱ ra ke̱ta ra

6) él coserá kuku̱ ra túkú ra

(15)

Lección 3

En esta lección se enseña la letra x. La x suena como una ch suave.

Lea las siguientes palabras:

xi ̱yo̱ xi ̱ki ̱

xi ̱to xati

xíta ra xíno ra

Lea las siguientes oraciones:

(16)

Xíxi ní ra xi ̱ta̱. Xáta ra no̱o̱ ñoꞌo̱.

Lea el siguiente cuento:

Ñii ki ̱vi ̱ íyó ñii ta̱a, ta̱ ki ̱xi xíká kúu ra, ta o̱n ko̱ó ka̱ ko̱ño kuixi ra. Ndá nina xi ̱ta̱ vi ̱chí xíxi ra, ta kúchuchú ní ini ra.

Saá ke̱ta ñii ti ̱chí, kóni rí kaxi rí ra. Ta saá xa̱ꞌni ra rí xíꞌin uchu̱.

Ta saá ta̱va ra ñii ̱ rí, ta chi ̱nóo ra ko̱ño rí no̱o̱ xi ̱yo̱ yatan ña.

Ta saá xi ̱xi ra ko̱ño ti ̱chí xíꞌin xi ̱ta̱. Ya̱si ̱n ní ko̱ño ti ̱chí, káchí ra, ta kúsii ̱ ní ini ra xi ̱xi ra ko̱ño ti ̱chí.

La forma de la x es muy parecida a la de la k, pero los sonidos no son iguales.

kaxi rí el animal comerá káni ra él está pegando xáxi rí el animal está comiendo xání ra él está soñando

(17)

Lea las siguientes palabras. Note la diferencia de sonido entre las letras

x, s y ch.

xa̱ta ra él escarbó xíꞌi ra él está bebiendo

sa̱ta ra él compró chíꞌi ra él siembra

xi ̱xi ra él comió xútu na ellos limpian

chi ̱chi ra él se bañó chútú ña está lleno

si ̱ki ̱ ra su nuca (de él) su̱tu̱ na su sacerdote (de ellos)

taxi ra él dará kaxi ñá ella comerá

ta̱chi ̱ ra su aliento (de él) káchí ñá ella dice

Encierre en un círculo la palabra en to̱ꞌon sa̱vi ̱ que quiere decir lo mismo que

en español y escríbala en la línea, como muestra el ejemplo.

1) loma xi ̱ki ̱ si ̱ki ̱

2) él está bebiendo xíꞌi ra chíꞌi ra

3) ella come chíchi ñá xíxi ñá

4) él escarba sáta ra xáta ra

5) él llora xáku ra táku̱ ra

En la línea, escriba en to̱ꞌon sa̱vi ̱ el nombre de la figura o una oración que diga

(18)

Lección 4

En esta lección se enseña la letra ꞌ que se llama saltillo.

El saltillo es un pequeño corte de voz que se hace en la garganta.

veꞌe yaꞌa̱

ñoꞌo̱ yoꞌo̱

seꞌe̱ yéꞌé

(19)

Ndeé ní yéꞌe seꞌe̱ ñá.

Ni ̱xiꞌi ̱ siꞌí ra, ta xáku ní ra xa̱ꞌa̱ ñá.

Lea el siguiente cuento:

Íyó ñii iso veꞌe rí, ta ki ̱xaa̱ ñii ndiva̱ꞌyí káni rí yéꞌé rí, ta káchí rí saá xíꞌin iso:

—Xa̱ꞌa̱ ñii tondíni ña xíni ̱ ñóꞌó ní ki ̱xaa̱ i ̱ veꞌe ún. Naꞌa yóꞌo koto ún —káchí ndiva̱ꞌyí xíꞌin iso.

Ta saá na̱kuiná iso yéꞌé rí, ta ke̱ta rí, ta kama ní ndiva̱ꞌyí ti ̱in ñaꞌá rí, ta xa̱ꞌni ñaꞌá rí.

O̱n ko̱ó ka̱ iso íyó vitin, ta ndiva̱ꞌyí táku̱ rí veꞌe iso vitin.

(20)

Lea las siguientes palabras. Note la diferencia de sonido entre las palabras que llevan saltillo y las que no lo llevan.

yaꞌa̱ chile ko̱ꞌo̱ plato

yaa̱ polvo ko̱o̱ culebra

ñoꞌo̱ tierra yuꞌu̱ boca

ño̱o̱ palma yu̱u̱ piedra

veꞌe ra su casa (de él) chíꞌi ra él siembra

veé ra él está pesado chíi ra él se moja

yoꞌo̱ mecate yi ̱ꞌi ̱ yo

yo̱o̱ luna yi ̱i ̱ delicado

Encierre en un círculo la palabra en to̱ꞌon sa̱vi ̱ que quiere decir lo mismo que

en español y escríbala en la línea, como muestra el ejemplo.

1) su pie (de él) xa̱ꞌa̱ ra xaa̱ ra

2) su diente (de ella) no̱ꞌo ñá no̱o̱ ñá

3) chile yaꞌa̱ yaa̱

4) mecate yo̱o̱ yoꞌo̱

5) plato ko̱ꞌo̱ ko̱o̱

6) él siembra chíꞌi ra chíi ra

7) su casa (de él) veé ra veꞌe ra

8) tierra ño̱o̱ ñoꞌo̱

9) boca yu̱u̱ yuꞌu̱

(21)
(22)

Lección 5

En esta lección se enseña el significado de la letra n cuando está después de

las vocales a, i, o, u. La n que está después de una vocal indica que la vocal

es nasalizada, es decir, al pronunciarla una parte del aire sale por la nariz.

Lea las siguientes palabras:

ti ̱ín ta̱ta̱n

yaxi ̱n ito̱n

(23)

Lea las siguientes oraciones:

Ti ̱ón yóꞌo kivi ̱ rí taa̱n, o̱ꞌo̱n nata̱a sakana na viko̱.

Vitin ke̱e ra, kua̱ꞌa̱n ra xíꞌin burro sa̱na̱ ra.

(24)

Lea el siguiente cuento:

Ñii ki ̱vi ̱ íyó ñii chango kánóo rí ndaꞌa̱ ito̱n, xáxi rí chuta̱. Ta ki ̱xaa̱ ñii tíka̱ká, ni ̱ka̱ꞌa̱n rí xíꞌin rí:

―¿Á taxi ún loꞌo chuta̱ kaxi i ̱? Ya̱si ̱n ní chuta̱ ta kútoo ní i ̱ kaxi i ̱ ña ―káchí rí.

―O̱n ki ̱ví, tíka̱ká ―káchí tíchango xíꞌin rí―. Xíká ní ni ̱xa̱ꞌa̱n i ̱ ki ̱ꞌin i ̱ ñii nomi chée chuta̱ yóꞌo ―káchí tíchango xíꞌin tíka̱ká.

Ta ni ̱ka̱ꞌa̱n tíka̱ká saá:

—Ta ¿yukía̱ koo keꞌé yó vitin?, chi o̱n ko̱ó veꞌe ún no̱o̱ taan va̱ꞌa ún chuta̱, ta i ̱yo ní ko̱to̱ kixi inka̱ kiti ̱ kaxi rí chuta̱ ún, ta o̱n kóo ka̱ ña kaxi ún. Ta yi ̱ꞌi ̱, xíni ̱ va̱ꞌa i ̱ ndasaá kasa va̱ꞌa i ̱ veꞌe, chi xa keꞌé i ̱ ta̱ka̱ no̱o̱ kísi ̱n i ̱. Ta saá, ¿á va̱ꞌa kasa va̱ꞌa i ̱ veꞌe ún no̱o̱ taan va̱ꞌa ún chuta̱ ún? ―káchí tíka̱ká xíꞌin chango.

―Ta va̱ꞌa —káchí tíchango—, tá keꞌé ún ñava̱ꞌa yóꞌo xíꞌin i ̱, ta yi ̱ꞌi ̱ taxi i ̱ chuta̱ kaxi ún ndiꞌi saá ki ̱vi ̱.

Ta no̱o ini o̱vi ̱ rí saá, ta kúsii ̱ ní ini tíka̱ká, ta kúsii ̱ ní ini tíchango yóꞌo.

(25)

Lea las siguientes palabras. Note la diferencia de sonido entre las palabras

que terminan en n, que significa que la vocal es nasalizada, y las que terminan

en vocal sencilla.

taa̱n mañana ko̱ꞌo̱n ra él va a ir

ta̱a hombre ko̱ꞌo̱ ra su plato (de él)

to̱ꞌon palabra ki ̱sin ra él tembló

to̱ꞌó respeto ki ̱si ra su olla (de él)

ta̱ta̱n medicina xi ̱to̱n horno

tata señor xi ̱to cama

xi ̱ta̱n ra su abuela (de él) itin izquierda

xíta ra él canta iti ̱ ocote

Encierre en un círculo la palabra en to̱ꞌon sa̱vi ̱ que quiere decir lo mismo que

en español y escríbala en la línea, como muestra el ejemplo.

1) mañana taa̱n ta̱a

2) izquierda itin iti ̱

3) él va a ir ko̱ꞌo̱n ra ko̱ꞌo̱ ra

4) horno xi ̱to̱n xi ̱to

5) medicina tata ta̱ta̱n

6) su abuela (de él) xíta ra xi ̱ta̱n ra

7) su palabra (de él) to̱ꞌon ra to̱ꞌó ra

(26)
(27)

Lección 6

Vitin sakuáꞌá yó kaꞌvi yó letra ku. Tá káchí letra cu to̱ꞌon saꞌan, ñii ki ̱ꞌva saá káchí letra ku to̱ꞌon sa̱vi ̱ tá íyó ña xa̱ta̱ letra a, e, i.

Kaꞌvi yó to̱ꞌon yóꞌo.

nkuii tikui ̱in

nakuálí

kua̱ꞌa̱n ra

(28)

Kútátán ra no̱o̱ kue̱ꞌe̱. Ta̱kuáá nduchu̱ no̱o̱ kúu ra, o̱n vása tívi xíto ra.

Kua̱ꞌa̱n ra kiꞌin ra tikuií.

(29)

Kaꞌvi yó cuento yóꞌo.

Ñii ki ̱vi ̱ ke̱e ñii ta̱loꞌo kua̱ꞌa̱n ra yuku̱ xíꞌin ti ̱xúꞌu̱ sa̱na̱ ra. Ta xi ̱ni ra tákaa̱ ñii yóko̱ ndaꞌa̱ ito̱n, ta o̱n vása xíni ̱ ra ndí tíkue̱ꞌe̱ kúu rí chi si ̱kán ñano̱ó xi ̱ni ra tíyóko̱ yóꞌo.

Ta saá ñii kama ni ̱xaa̱ ra, ta ti ̱in ra rí, chi ndaton ní rí. Ta ke̱e kua̱ꞌa̱ ní tíyóko̱ ini rí, ta ni ̱kani ní rí ra. Ndiꞌi saá ñii ̱ ra ka̱ni rí, ki ̱xáꞌá ra xáku ní ra, nda̱ na̱kava ra no̱o̱ ñoꞌo̱.

Ta saá na̱kundichi ra, ta chi ̱kaa̱ ra xa̱ꞌa̱, xi ̱no ní ra kua̱ꞌa̱n ra, ta xi ̱no ra, xi ̱no ra nda̱ ni ̱xaa̱ ra veꞌe ra. Ta

ni ̱kaa kuiño no̱o̱ ra, ni ̱kaa kuiño ndaꞌa̱ ra, ni ̱kaa kuiño xa̱ꞌa̱ ra, ni ̱kaa kuiño ndiꞌi ñii ̱ ra, ta xáku ní ra.

Saá sa̱kuáꞌá ta̱loꞌo yóꞌo o̱n keꞌé ka̱ ra yóko̱, ta vitin xa kúnda̱a̱ va̱ꞌa ini ra.

(30)

Ná kaꞌvi yó to̱ꞌon yóꞌo, ta koto va̱ꞌa yó to̱ꞌon ña kómí letra kua, kue,

kui. Ta kaꞌvi yó to̱ꞌon ña kómí letra ka, ke, ki, ta koni ̱ so̱ꞌo va̱ꞌa yó

ña o̱n vása ñii káꞌa̱n ña.

kua̱chi ra suculpa (deél) kuítí corto

ka̱chí ra él dijo kiti ̱ animal

kua̱ꞌa̱ ña muchos kue̱ꞌe̱ enfermedad

ka̱ꞌa̱ ña su base ke̱ꞌe afuera

kuiso ra él cargará kui ̱ꞌi fruta

ki ̱si ra su olla (de él) kiꞌi ̱ garabato

Vitin kaꞌvi yó to̱ꞌon ña va̱xi ni ̱no̱. Nandikí yó to̱ꞌon sa̱vi ̱ ña ñii káchí xíꞌin to̱ꞌon saꞌan, ta nakasi yó to̱ꞌon yóꞌo xíꞌin tíkui ̱ta̱ loꞌo, ta taa yó to̱ꞌon yóꞌo no̱o̱ chi ̱chi. Nda̱tán íyó chi ̱chi ñano̱ó, saá keꞌé yó xíꞌin ña kúma̱ni ̱.

1) ella se fue kua̱ꞌa̱n ñá káꞌa̱n ñá

2) enfermedad ke̱ꞌe kue̱ꞌe̱

3) aprendemos sákáꞌa yó sákuáꞌá yó

4) fruta kui ̱ꞌi kiꞌi ̱

(31)

Ná koto va̱ꞌa yó ñii ñii na̱ꞌná ña va̱xi ni ̱no̱, ta saá no̱o̱ chi ̱chi ti ̱xin ñii ñii na̱ꞌná, taa yó to̱ꞌon sa̱vi ̱ ña káꞌa̱n xa̱ꞌa̱ na̱ꞌná yóꞌo.

(32)

Lección 7

Vitin sakuáꞌá yó kaꞌvi yó letra nd. Yatin ní káꞌa̱n letra nd to̱ꞌon sa̱vi ̱ xíꞌin letra d to̱ꞌon saꞌan.

Kaꞌvi yó to̱ꞌon yóꞌo.

nduxú ndi ̱vi ̱

ndi ̱xi ̱n nduchu̱

ndaꞌa̱ ra ndikachi

(33)

Ndíko ñá, kísa ndivi ñá chon ndiꞌi saá ki ̱vi ̱.

Ndíso ra nduxú, chútú leká ra xíꞌin nduxú.

(34)

Kaꞌvi yó cuento yóꞌo.

Saá ndo̱ꞌo ñii ta̱a kua̱ꞌa̱n ra yuku̱ nandikí ra si ̱ndi ̱ki ̱ sa̱na̱ ra. Tí nda̱ñóꞌó kúu rí, ta kua̱ꞌa̱n ina sa̱na̱ ra xíꞌin ra nandikí ra si ̱ndi ̱ki ̱.

Ta ni ̱xaa̱ ra yuku̱, ta na̱koto ra níndichi si ̱ndi ̱ki ̱ sa̱na̱ ra, ta yatin ní nákaa̱ ñii ti ̱ꞌín. Ta saá ti ̱in ra yu̱u̱, ta sa̱kana ra ña xa̱ta̱ ti ̱ꞌín, ta xa̱ndi ̱ko̱n nde̱ꞌe ina sa̱na̱ ra, kua̱ꞌa̱n rí xíno rí xa̱ta̱ ti ̱ꞌín.

Ta títi ̱ꞌín ni ̱tata ndaa rí no̱o̱ ina, ta ni ̱tata ndaa rí no̱o̱ si ̱ndi ̱ki ̱ sa̱na̱ ra, ta kini ní xáꞌan si ̱ndi ̱ki ̱, ta kini ní xáꞌan ina sa̱na̱ ra, ta ni ̱-kundeé ka̱ ini ra, chi xáꞌan ní rí.

Ta saá sa̱ndakoo ra sa̱na̱ ra, ni ̱ndo̱o rí yuku̱, ta ke̱e ra kua̱ꞌa̱n noꞌo̱ ra. Ni ̱ndo̱o si ̱ndi ̱ki ̱ xíꞌin ina sa̱na̱ ra yuku̱, ta ndáti ra nda̱ ti ̱vi inka̱ ki ̱vi ̱ ko̱ꞌo̱n ra nakiꞌin ra sa̱na̱ ra.

(35)

Kaꞌvi yó to̱ꞌon ñii ñii cuadro. Kaꞌvi yó to̱ꞌon ña̱ kómí letra nd, ta kaꞌvi yó to̱ꞌon ña kómí letra t, ta koni ̱ so̱ꞌo va̱ꞌa yó ndasaá káꞌa̱n ñii ñii ña.

ndi ̱chi ejote ndi ̱xi ̱n ala

ti ̱chí aguacate ti ̱xin estómago

nduta̱ líquido ndi ̱ꞌi terminó

tuta atole ti ̱ꞌín zorrillo

ndáti ra él espera ndiva̱ꞌa malo

táti ra él pide prestado tíva̱ꞌa mula

na ndóo los que están sentados na ndóꞌo los que sufren na toon los rebeldes na to̱ꞌó los respetuosos Vitin kaꞌvi yó to̱ꞌon ña va̱xi ni ̱no̱. Nandikí yó to̱ꞌon sa̱vi ̱ ña ñii káchí xíꞌin to̱ꞌon saꞌan, ta nakasi yó to̱ꞌon yóꞌo xíꞌin tíkui ̱ta̱ loꞌo, ta taa yó to̱ꞌon yóꞌo no̱o̱ chi ̱chi. Nda̱tán íyó chi ̱chi ñano̱ó, saá keꞌé yó xíꞌin ña kúma̱ni ̱.

1) líquido tuta nduta̱

2) gallina nduxú tu̱chu

3) cuerno ti ̱kí ndi ̱ki ̱

4) tu mano ndaꞌa̱ ún táꞌan ún

5) huevo ti ̱vi ndi ̱vi ̱

6) él espera ndáti ra táti ra

(36)

Koto va̱ꞌa yó ñii ñii na̱ꞌná ña va̱xi ni ̱no̱, ta no̱o̱ chi ̱chi ti ̱xin ñii ñii na̱ꞌná, taa yó to̱ꞌon sa̱vi ̱ ña káꞌa̱n xa̱ꞌa̱ na̱ꞌná yóꞌo.

(37)

Lección 8

Vitin sakuáꞌá yó kaꞌvi yó letra ña na̱ní saltillo, ña náꞌa saá: ꞌ. Xa sa̱kuáꞌá yó kaꞌvi yó letra saltillo ꞌ tá íyó ña ma̱ꞌñó letra vocal, nda̱tán íyó ña to̱ꞌon yóꞌo: yaꞌa̱, seꞌe̱, kiꞌi ̱, ñoꞌo̱, yuꞌu̱.

Ta vitin sakuáꞌá yó saltillo ꞌ ña íyó xa̱ta̱ letra consonante l, m, n,

nd, v, y, nda̱tán íyó ña to̱ꞌon yóꞌo: láꞌlá, i ̱ꞌma̱, káꞌno, kaꞌndi, saꞌva̱, ndiva̱ꞌyí.

Kaꞌvi yó to̱ꞌon yóꞌo.

saꞌva̱ ndiva̱ꞌyí

i ̱ꞌma̱ táꞌví ra

Kue̱ꞌe̱ ní tisi ̱ꞌma̱ yóꞌo. Káꞌno ní ki ̱si ña xíkó na

(38)

Ndéꞌe ní ina, na̱kitáꞌan rí xíꞌin míxtón.

Yíꞌví ní ra xíni ra ko̱o̱.

Kaꞌvi yó cuento yóꞌo.

Saá ndo̱ꞌo ñii saꞌva̱, íyó rí veꞌe rí yuꞌu̱ i ̱ta, ta ñii ki ̱vi ̱ ki ̱xáꞌá xáni xi ̱ni ̱ rí saá: “Ndáꞌví ní yó, chi nda̱ꞌyi ̱ ní yuꞌu̱ tikuií ta kini ní káa veꞌe yó. Va̱ꞌa ka̱ nandikí yó inka̱ veꞌe va̱ꞌa, no̱o̱ o̱n ko̱ó nda̱ꞌyi ̱”, saá xáni xi ̱ni ̱ rí.

Ta ke̱e rí kua̱ꞌa̱n rí, ta na̱kitáꞌan rí xíꞌin ñii ko̱o̱. —¿Á va̱ꞌa koo i ̱ veꞌe ún?, chi o̱n vása va̱ꞌa veꞌe i ̱. Nda̱ꞌyi ̱ ní yuꞌu̱ tikuií no̱o̱ níndichi veꞌe i ̱ —káchí saꞌva̱ xíꞌin ko̱o̱.

(39)

Ni ̱ki ̱ꞌvi saꞌva̱ ini veꞌe tíko̱o̱, ta ni ̱ka̱ꞌa̱n ko̱o̱ xíꞌin rí: ―Vitin kaxi i ̱ yóꞌó ―káchí rí.

Ta ni ̱yi ̱ꞌví ní saꞌva̱, ta kama ní ke̱ta rí kua̱ꞌa̱n rí. Ta ni ̱xaa̱ rí veꞌe ñii tíndiva̱ꞌyí, ñii kava̱ kúu ña.

―¿Á va̱ꞌa koto nde̱ꞌé i ̱ veꞌe ún? ―káchí saꞌva̱ xíꞌin ndiva̱ꞌyí.

―Va̱ꞌa va ―káchí tíndiva̱ꞌyí.

Ta ni ̱ki ̱ꞌvi saꞌva̱ ini veꞌe rí, ta o̱n vása va̱ꞌa ini ña chi xáꞌan ní ini ña.

Ta saá tiki ke̱ta saꞌva̱, kua̱ꞌa̱n rí, ta ni ̱xaa̱ rí no̱o̱ ndíka̱, ta ni ̱ka̱ꞌa̱n rí, káchí rí saá: “Yóꞌo va̱ꞌa ní koo yó chi yóꞌo ndíka̱ ní, ta o̱n ko̱ó kiti ̱ ni o̱n ko̱ó yi ̱vi kaꞌni mi ̱i yó yóꞌo”, káchí saꞌva̱, xáni xi ̱ni ̱ rí.

Ta saá tá ma̱ꞌñó ndiví kúu ña, ta ki ̱xáꞌá ndeé ní níꞌní, ta íchi ̱ ní rí tikuií. Ta saá tiki ni ̱ka̱ꞌa̱n rí, káchí rí saá:

“Va̱ꞌa ka̱ veꞌe yó ña yatá, íyó tikuií koꞌo yó káan, ta íyó kiti ̱ kuálí kaxi yó káan. Vitin ndikó yó veꞌe yó ña yatá”, káchí saꞌva̱, xáni xi ̱ni ̱ rí.

Ta na̱ndikó rí kua̱ꞌa̱n noꞌo̱ rí. Ta saá na̱xaa̱ rí veꞌe rí, saá ta kúsii ̱ ní ini rí íyó rí veꞌe rí. O̱n vása nándikí ka̱ rí inka̱ veꞌe koo rí.

(40)

Kaꞌvi yó to̱ꞌon ña íyó ñii ñii cuadro ni ̱no̱. Kaꞌvi yó to̱ꞌon ña kómí

saltillo ꞌ, ta kaꞌvi yó to̱ꞌon ña o̱n ko̱ó saltillo kómí, ta koni ̱ so̱ꞌo va̱ꞌa yó ndasaá káꞌa̱n ñii ñii ña.

i ̱ꞌma̱ humo ki ̱ꞌvi ra él entrará

i ̱ma̱ cera kivi ̱ ra él morirá

iꞌva̱ ra su hilo (de él) yíꞌví ra él tiene miedo

ivá ra su papá (de él) yivi ̱ ra su petate (de él)

ndaꞌva ra él apagará yáꞌví caro

ndava ra él brincará yávi ̱ maguey

xáꞌni ra él mata na̱ꞌná dibujo

xání ra él sueña nana señora

Vitin kaꞌvi yó to̱ꞌon ña va̱xi ni ̱no̱. Nandikí yó to̱ꞌon sa̱vi ̱ ña ñii káchí xíꞌin to̱ꞌon saꞌan, ta nakasi yó to̱ꞌon yóꞌo xíꞌin tíkui ̱ta̱ loꞌo. Ta taa yó to̱ꞌon yóꞌo no̱o̱ chi ̱chi. Nda̱tán íyó chi ̱chi ñano̱ó, saá keꞌé yó xíꞌin ñii ñii chi ̱chi.

1) hilo iꞌva̱ ivá

2) humo i ̱ma̱ i ̱ꞌma̱

3) él apagará ndaꞌva ra ndava ra

4) servilleta saꞌma sama

5) rana saꞌva̱ sava

(41)

Koto va̱ꞌa yó ñii ñii na̱ꞌná ña va̱xi ni ̱no̱, ta no̱o̱ chi ̱chi ti ̱xin ñii ñii na̱ꞌná, taa yó to̱ꞌon sa̱vi ̱ ña káꞌa̱n xa̱ꞌa̱ na̱ꞌná yóꞌo.

(42)

Lección 9

Vitin sakuáꞌá yó kaꞌvi yó to̱ꞌon ña kómí o̱vi ̱ vocal. Sava to̱ꞌon ña kómí o̱vi ̱ vocal náꞌa ña saá: yaa, kuee, nii ̱, yo̱o̱, yu̱u̱.

Kaꞌvi yó to̱ꞌon yóꞌo.

saa ta̱a

yo̱o̱ nii ̱

(43)

Ta íyó sava to̱ꞌon ña kómí n no̱o̱ o̱vi ̱ vocal. Ejemplos: taa̱n, ti ̱ín,

to̱ón. Tá káꞌa̱n yó to̱ꞌon yóꞌo ta nákoto yó ndí va̱xi loꞌo ta̱chi ̱ no̱o̱

sitin yó. Vitin kaꞌvi yó to̱ꞌon ña va̱xi ni ̱no̱, ta koni ̱ so̱ꞌo yó ndasaá káꞌa̱n ña, ta koto va̱ꞌa yó ndasaá táa yó ñii ñii ña.

chíi ̱n ñá ti ̱ín

tón to̱ón ina kuíín

Kaꞌvi yó cuento yóꞌo.

Saá ndo̱ꞌo ñii ta̱a, ta̱kuáá nduchu̱ no̱o̱ kúu ra, ta o̱n vása tívi xíto ra. Ta ichi ̱ no̱o̱ kua̱ꞌa̱n ra, o̱n vása va̱ꞌa ña chi íyó ní yu̱u̱, íyó ní no̱o̱ kónó, ta nákava ní ra. Ta saá xi ̱kundíꞌi ̱ ra no̱o̱ yu̱u̱, ta ndáti ra, ndáti ra yuꞌu̱ ichi ̱.

(44)

Ta xi ̱ni ̱ so̱ꞌo ra va̱xi ta̱a yáꞌa ra no̱o̱ íyó ra, ta ndeé ní ni ̱ka̱ꞌa̱n ta̱kuáá yóꞌo, káchí ra saá:

—Kundáꞌví ini ún koni ún yi ̱ꞌi ̱, chindeé loꞌo ún yi ̱ꞌi ̱ ña ko̱ꞌo̱n i ̱ ichi ̱, chi yi ̱ꞌi ̱ ta̱kuáá kúu i ̱, ta ichi ̱ yóꞌo kini ní káa ña. ¡Ndáꞌví ní i ̱! —káchí ra.

Ta nda̱kuii ̱n ta̱a ta̱ va̱xi yóꞌo, káchí ra saá:

—O̱n ki ̱ví chindeé i ̱ yóꞌó, ni o̱n vása kúchon i ̱ ko̱ꞌo̱n i ̱ ichi ̱, chi ta̱a ta̱kuéꞌe̱ xa̱ꞌa̱ kúu i ̱. Ndóꞌo ní i ̱ xíka i ̱ xíꞌin ito̱n kátavi ndaa i ̱ yóꞌo chi o̱n ko̱ó ndee̱ kómí i ̱. Ta saá ni, vitin xíni ̱ i ̱ ndasaá chindeé táꞌan yó. Yóꞌó kúu ñii ta̱a ta̱ndeé ní i ̱kí ko̱ño, ta yi ̱ꞌi ̱, va̱ꞌa ní xíto i ̱. Ta saá yi ̱ꞌi ̱ chindeé i ̱ yóꞌó xíꞌin nduchu̱ no̱o̱ i ̱, ta yóꞌó chindeé ún yi ̱ꞌi ̱ xíꞌin xa̱ꞌa̱ ún, ta saá chindeé táꞌan yó ko̱ꞌo̱n yó ichi ̱ —káchí ta̱a ta̱kuéꞌe̱ xa̱ꞌa̱ xíꞌín ta̱a ta̱kuáá.

Ta saá ta̱a ta̱kuéꞌe̱ xa̱ꞌa̱ xi ̱kunóo ra si ̱ki ̱ ta̱kuáá, ta saá va̱ꞌa kua̱ꞌa̱n o̱vi ̱ ra saá ichi ̱. Ta ta̱a ta̱kuéꞌe̱ xa̱ꞌa̱ káꞌa̱n ra xíꞌin ta̱kuáá míchí va̱ꞌa ko̱ꞌo̱n ra, ta saá va̱ꞌa kua̱ꞌa̱n ta̱kuáá, chi ta̱ndeé ní i ̱kí ko̱ño kúu ra.

Ta ni ̱ka̱ꞌa̱n ta̱kuáá xíꞌin ta̱a ta̱kuéꞌe̱ xa̱ꞌa̱, káchí ra saá:

—Tá mitóꞌón ñii ñii yó, ta saá vitá ní íyó yó, ta vitin ñii ndu̱u yó, ta saá ndeé ní íyó yó ―káchí ta̱kuáá.

(45)

Kaꞌvi yó to̱ꞌon ña va̱xi ni ̱no̱. Ta koni ̱ so̱ꞌo va̱ꞌa yó ndí kuítí loꞌo káꞌa̱n ñii nda̱á vocal, ta naꞌá loꞌo káꞌa̱n o̱vi ̱ vocal.

ta̱ táa el que escribe

sásaa̱ na ra ellos hacen que él se enoje

na náa los que discuten

ta̱kuáá el ciego

Kaꞌvi yó to̱ꞌon ña va̱xi ni ̱no̱ ña kómí letra n no̱o̱ ñii nda̱á vocal, á no̱o̱ o̱vi ̱ vocal. Ta koni ̱ so̱ꞌo va̱ꞌa yó ndí kuítí loꞌo káꞌa̱n ñii nda̱á vocal xíꞌin

n, ta naꞌá loꞌo káꞌa̱n o̱vi ̱ vocal xíꞌin n. Koto va̱ꞌa yó ndasaá káꞌa̱n ñii

ñii to̱ꞌon, ta ndasaá táa yó ña.

tón to̱ón palo negro

títi ̱ín el ratoncito

ñákuáa̱n la soltera

Kaꞌvi yó to̱ꞌon ña va̱xi ni ̱no̱. Koni ̱ so̱ꞌo va̱ꞌa yó to̱ꞌon ña kómí o̱vi ̱ letra

aa, ee, ii, oo, uu, naꞌá loꞌo káꞌa̱n ña, ta ña kómí ñii nda̱á letra a, e, i, o, u, kuítí loꞌo káꞌa̱n ña.

yoo yó nuestro cántaro

no̱o̱ nó encima de la cosa de madera

ndii ndi ̱ estamos limpios

ndáa ra él guarda

sáa̱ ñá ella está enojada

(46)

Kaꞌvi yó to̱ꞌon ña va̱xi cuadro ni ̱no̱. Koto va̱ꞌa yó míkía̱ íyó o̱vi ̱ vocal

aa, ee, ii, oo, uu, míkía̱ íyó ñii nda̱á vocal a, e, i, o, u, ta koni ̱ so̱ꞌo

va̱ꞌa yó ndasaá káꞌa̱n ña.

ta̱kaa̱ ese señor ¿mí? ¿dónde?

ta̱ka̱ nido mi ̱i i ̱ yo mismo

na náa los que discuten táa ra él escribe

nana señora táta ra él orina

Kaꞌvi yó to̱ꞌon ña va̱xi cuadro ni ̱no̱, ta kata ki ̱ꞌva yó to̱ꞌon ña kómí aa,

ee, ii, oo, uu, xíꞌin to̱ꞌon ña kómí aꞌa, eꞌe, iꞌi, oꞌo, uꞌu. Koni ̱ so̱ꞌo va̱ꞌa

yó ñii ñii ña.

kuee despacio ndáa ra él guarda

kue̱ꞌe̱ enfermedad ndaꞌa̱ ra su mano (de él)

chi ̱i ra él se mojó ñákuáa̱n la soltera

chi ̱ꞌi ra él sembró ñá kua̱ꞌa̱n la que va

Vitin kaꞌvi yó to̱ꞌon ña va̱xi ni ̱no̱. Nandikí yó to̱ꞌon sa̱vi ̱ ña ñii káchí xíꞌin to̱ꞌon saꞌan, ta nakasi yó to̱ꞌon yóꞌo xíꞌin tíkui ̱ta̱ loꞌo, ta taa yó to̱ꞌon yóꞌo no̱o̱ chi ̱chi. Nda̱tán íyó chi ̱chi ñano̱ó, saá keꞌé yó xíꞌin ñii ñii chi ̱chi.

1) él escribe táta ra táa ra

2) él guarda ndaꞌa̱ ra ndáa ra

3) despacio kue̱ꞌe̱ kuee

4) él pone chínóo ra xíno ra

5) ese señor ta̱ka̱ ta̱kaa̱

(47)

Koto va̱ꞌa yó ñii ñii na̱ꞌná ña va̱xi ni ̱no̱, ta no̱o̱ chi ̱chi ti ̱xin ñii ñii na̱ꞌná, taa yó to̱ꞌon sa̱vi ̱ ña káꞌa̱n xa̱ꞌa̱ na̱ꞌná yóꞌo.

(48)

Lección 10

Íyó o̱ni ̱ tono to̱ꞌon sa̱vi ̱. Íyó tono síkón, íyó tono ma̱ꞌñó, íyó tono ni ̱no̱. Vitin sakuáꞌá yó kaꞌvi yó tono síkón. Táa yó tono síkón xíꞌin acento, kánóo ña xi ̱ni ̱ letra vocal. Náꞌa ña saá: á, é, í, ó, ú.

Kaꞌvi yó to̱ꞌon yóꞌo.

kuáyí míxtón

yáchá tímá

(49)

Síkón ní kánóo saa ndaꞌa̱ ito̱n.

Kaꞌvi yó cuento yóꞌo, ta koni ̱ so̱ꞌo va̱ꞌa yó letra vocal ña kómí acento kánóo xi ̱ni ̱ ña.

Ñii ki ̱vi ̱ ni ̱xa̱ꞌa̱n ta̱loꞌo yuku̱ xíꞌin kuáyí sa̱na̱ ra. Yóso ra kuáyí kua̱ꞌa̱n ra chi xíká ní kúu no̱o̱ kua̱ꞌa̱n ra ndikí ra saa kaꞌni ra.

Ta saá na̱koto ra kándíká ito̱n íyó ñii yavi ̱, ta síkón ní kánóo ña. “¿Á ñóꞌo saa ini yavi ̱ kaa̱”, xáni xi ̱ni ̱ ra.

Ta saá nda̱a ra ito̱n yóꞌo, ta xi ̱nokoo ra nda̱ no̱o̱ íyó ñii ti ̱si ̱ꞌi ̱n ito̱n yóꞌo, yatin no̱o̱ íyó yavi ̱. Ta o̱n vása xíni ̱ ra tá ñóꞌo kiti ̱ ini yavi ̱ yóꞌo, ta ni ̱xaa̱ yatin ra, ta sa̱kaa̱ ra ndaꞌa̱ ra no̱o̱ yavi ̱ yóꞌo.

Ta saá ñii tíko̱o̱ nda̱níꞌi rí xi ̱ni ̱ rí. Tá na̱koto ra ndí ko̱o̱ kúu rí, ta ni ̱nde̱ꞌe ní ra, ta sa̱nakava xíꞌin mi ̱i ra. Ta saá na̱koso ra tíkuáyí sa̱na̱ ra, ta ndi ̱kó ra kua̱ꞌa̱n noꞌo̱ ra.

Ta tíko̱o̱ yóꞌo ke̱ta rí xíto rí,

nándikí rí ta̱loꞌo, chi kóni rí kaxi rí ra. Ta ta̱yóꞌo o̱n ko̱ó ka̱ ra.

(50)

Kaꞌvi yó to̱ꞌon ña naníꞌi yó ñii ñii cuadro ni ̱no̱. Koni ̱ so̱ꞌo yó ndasaá káꞌa̱n to̱ꞌon ña kómí acento ña káꞌa̱n tono síkón.

kuéꞌé delgado ndíꞌí morado

kue̱ꞌe̱ enfermedad ndi ̱ꞌi ̱ nosotros

kuáꞌá ña es rojo ñíí granizo

kua̱ꞌa̱ ña es mucho ñi ̱i ̱ sal

síkón ra él es alto ndóꞌó ustedes

si ̱ko̱n ra su cuello (de él) ndo̱ꞌo̱ tenate

téꞌé rí animal duro xáꞌá ñá su nixtamal (de ella)

te̱ꞌe̱ rí su frente (del animal) xa̱ꞌa̱ ñá sus pies (de ella)

Vitin kaꞌvi yó to̱ꞌon ña va̱xi ni ̱no̱. Nandikí yó to̱ꞌon sa̱vi ̱ ña ñii káchí xíꞌin to̱ꞌon saꞌan, ta nakasi yó to̱ꞌon yóꞌo xíꞌin ñii tíkui ̱ta̱ loꞌo, ta taa yó to̱ꞌon yóꞌo no̱o̱ chi ̱chi. Ta nda̱tán íyó chi ̱chi ñano̱ó, saá keꞌé yó xíꞌin ñii ñii ña.

1) nixtamal xáꞌá xa̱ꞌa̱

2) puerta yéꞌé yi ̱ꞌi ̱

3) delgado kue̱ꞌe̱ kuéꞌé

4) rojo kuáꞌá kua̱ꞌa̱

5) granizo ñi ̱i ̱ ñíí

6) ustedes ndóꞌó ndo̱ꞌo̱

(51)

Koto va̱ꞌa yó ñii ñii na̱ꞌná ña va̱xi ni ̱no̱, ta no̱o̱ chi ̱chi ti ̱xin ñii ñii na̱ꞌná, taa yó to̱ꞌon sa̱vi ̱ ña káꞌa̱n xa̱ꞌa̱ na̱ꞌná yóꞌo.

(52)

Lección 11

Vitin sakuáꞌá yó kaꞌvi yó tono ni ̱no̱. Tá íyó chi ̱chi loꞌo ti ̱xin letra vocal, saá náꞌa ña: a̱, e̱, i ̱, o̱, u̱, ta saá tono ni ̱no̱ kúu ña, ta ni ̱no̱ loꞌo káꞌa̱n ña.

Kaꞌvi yó to̱ꞌon yóꞌo.

ndu̱xa̱n xi ̱ta̱

no̱ni ̱ yo̱o̱

(53)

Ni ̱to̱nda̱a ki ̱vi ̱ ña ndu̱u níí yo̱o̱, ta ke̱e ra kua̱ꞌa̱n ra yuku̱ ndikí ra iso.

Kaꞌvi yó cuento yóꞌo, ta koni ̱ so̱ꞌo va̱ꞌa yó letra vocal ña kómí chi ̱chi loꞌo ti ̱xin ña.

Ñii ki ̱vi ̱ ke̱e ta̱Pedro de Mala kua̱ꞌa̱n ra ndikí ra chon kachon ra no̱o̱ ñii ta̱kuíká.

—Tata, ¿á o̱n ko̱ó chon kachon i ̱ no̱o̱ ún? ―káchí ta̱Pedro xíꞌin ta̱kuíká.

—Va̱ꞌa, íyó chon kundaa ún kini ̱ ―káchí ta̱kuíká.

Ta saá inka̱ ki ̱vi ̱ ke̱e ta̱Pedro kua̱ꞌa̱n ra kundaa ra kini ̱. Saá ni ̱xi ̱no̱ i ̱ño̱ ki ̱vi ̱, ta ta̱Pedro ki ̱xaa̱ ra no̱o̱ ta̱kuíká, ta ni ̱ka̱ꞌa̱n ra xíꞌin ra, káchí ra saá:

―Tata, ná ko̱ꞌo̱n i ̱ xíꞌin kini ̱ kuichi rí ndo̱ꞌyo̱ ―káchí ta̱Pedro.

―Va̱ꞌa va ―káchí ta̱kuíká.

Ta saá ke̱e ta̱Pedro kua̱ꞌa̱n ra xíꞌin kini ̱ kuichi rí. Ta ta̱Pedro ni ̱xa̱ꞌa̱n ra ni ̱xi ̱kó ra ndiꞌi kini ̱, ta na̱kiꞌin ra si ̱ꞌma̱ ndiꞌi kini ̱, ta ndi ̱kó ra kua̱noꞌo̱ ra veꞌe ta̱kuíká, ta ni ̱ka̱ꞌa̱n ra xíꞌin ra:

(54)

—¿Á saá va? Ta vitin ko̱ꞌo̱n ka̱a káni ̱ ña xáta xíꞌin yó ña tava yó rí ―káchí ta̱kuíká. Ta saá ke̱e ta̱kuíká kua̱ꞌa̱n ra, ta ni ̱xaa̱ ra xíꞌin ta̱Pedro no̱o̱ íyó ndo̱ꞌyo̱.

—Ná ko̱ꞌo̱n i ̱ xi ̱ta i ̱ si ̱ꞌma̱ rí ña ná kee rí ―káchí ta̱Pedro.

Ni ̱ki ̱ꞌvi ra kua̱ꞌa̱n ra ndo̱ꞌyo̱, ta ni ̱xi ̱ta ra si ̱ꞌma̱ kini ̱, ta ndi ̱va ra no̱o̱ ndo̱ꞌyo̱, ta chi ̱chi ndiꞌi ra nda̱ꞌyi ̱.

—Kua̱ꞌa̱n kónó ndiꞌi kini ̱ ―káchí ta̱Pedro xíꞌin ta̱kuíká.

Ta saá ni ̱ki ̱ꞌvi ra xa̱ta ra ini ndo̱ꞌyo̱ ta o̱n ko̱ó nda̱ ñii kini ̱ ni ̱-naníꞌi ra,

o̱n vása ní-ndikó ka̱ rí. Saá ke̱e ta̱kuíká kua̱ꞌa̱n noꞌo̱ ra veꞌe ra.

Saá ndi ̱ꞌi cuento ta̱Pedro de Mala.

Kaꞌvi yó to̱ꞌon ñii ñii cuadro ni ̱no̱. Koni ̱ so̱ꞌo va̱ꞌa yó to̱ꞌon ña kómí chi ̱chi ti ̱xin letra vocal, ta koni ̱ so̱ꞌo va̱ꞌa yó to̱ꞌon ña kómí acento ña kánóo xi ̱ni ̱ letra vocal.

si ̱ko̱n ra su cuello (de él) kue̱ꞌe̱ enfermedad

síkón ra él es alto kuéꞌé flaco

te̱ꞌe̱ rí su frente (del animal) ndo̱ꞌo̱ tenate

téꞌé rí el animal es duro ndóꞌó ustedes

xa̱ꞌa̱ ñá sus pies (de ella) kua̱ꞌa̱ mucho

(55)

Vitin kaꞌvi yó to̱ꞌon ña va̱xi ni ̱no̱. Nandikí yó to̱ꞌon sa̱vi ̱ ña ñii káchí xíꞌin to̱ꞌon saꞌan, ta nakasi yó to̱ꞌon yóꞌo xíꞌin ñii tíkui ̱ta̱ loꞌo, ta taa yó to̱ꞌon yóꞌo no̱o̱ chi ̱chi. Ta nda̱tán íyó chi ̱chi ñano̱ó, saá keꞌé yó xíꞌin ñii ñii ña.

1) enfermedad kuéꞌé kue̱ꞌe̱

2) sus pies (de ella) xa̱ꞌa̱ ñá xáꞌá ñá

3) mucho kuáꞌá kua̱ꞌa̱

4) su cuello (de él) síkón ra si ̱ko̱n ra

5) nosotros ndi ̱ꞌi ̱ ndíꞌí

6) luna yo̱o̱ yoꞌo̱

7) sal ñíí ñi ̱i ̱

8) su frente (de él) téꞌé ra te̱ꞌe̱ ra

Koto va̱ꞌa yó ñii ñii na̱ꞌná ña va̱xi ni ̱no̱, ta no̱o̱ chi ̱chi ti ̱xin ñii ñii na̱ꞌná, taa yó to̱ꞌon sa̱vi ̱ ña káꞌa̱n xa̱ꞌa̱ na̱ꞌná yóꞌo.

(56)

Lección 12

Vitin sakuáꞌá yó tono ma̱ꞌñó, ña káꞌa̱n ma̱ꞌñó tono síkón xíꞌin tono ni ̱no̱. O̱n ko̱ó marca kómí vocal ña káꞌa̱n tono ma̱ꞌñó, letra vocal vi ̱chí kúu ña. Saá náꞌa ña: a, e, i, o, u.

Kaꞌvi yó to̱ꞌon yóꞌo.

usu ina

saa veꞌe

(57)

iso ita

Kóni ñá kani ñá ina, chi ni ̱ki ̱ꞌvi rí veꞌe ñá. Kani ñá ina ko̱to̱ kuixi ndiꞌi rí xi ̱ta̱ ñá.

Kaꞌvi yó cuento yóꞌo ta koni ̱ so̱ꞌo va̱ꞌa yó letra vocal ña o̱n ko̱ó marca kómí, ta koni ̱ so̱ꞌo va̱ꞌa yó letra vocal ña kómí acento, á kómí ña chi ̱chi loꞌo ti ̱xin ña.

Saá ke̱ꞌé ñii nduxú chée xíꞌin ti ̱ka na̱kitáꞌan rí ñii yoso̱ no̱o̱ íyó yu̱ku̱ kuíi ̱, ta saá ni ̱ka̱ꞌa̱n tínduxú chée xíꞌin ti ̱ka:

―¿Nda̱chon nóó nóó kándeta ún? ―káchí rí xíꞌin ti ̱ka. ―Kándeta mi ̱i i ̱ chi kúsii ̱ ini i ̱ —káchí ti ̱ka.

(58)

―Livi ní kándeta ún ―káchí nduxú chée―. Síkón va̱ꞌa kandeta ún ná koto nde̱ꞌé loꞌo i ̱. Yaꞌa ún nda̱ xi ̱ni ̱ i ̱, tá ndixa síkón kandeta ún ―káchí rí xíꞌin ti ̱ka.

Ta saá síkón va̱ꞌa ka̱ndeta títi ̱ka, ta na̱kava rí mi ̱i yuꞌu̱ nduxú chée, ta ni ̱koko ñaꞌá rí.

—Vitin va̱ꞌa ―káchí tínduxú chée―. Sa̱ndáꞌví i ̱ ñati ̱ka kuéꞌé —káchí rí.

Ta saá ndi ̱ꞌi cuento loꞌo yóꞌo.

Kaꞌvi yó to̱ꞌon ñii ñii cuadro ni ̱no̱. Ta koni ̱ so̱ꞌo va̱ꞌa yó letra vocal ña o̱n ko̱ó marca kómí, ta koni ̱ so̱ꞌo va̱ꞌa yó letra vocal ña kómí acento, á kómí ña chi ̱chi loꞌo ti ̱xin ña. Ta koni ̱ so̱ꞌo va̱ꞌa yó ndasaá káꞌa̱n ñii ñii ña.

tutu papel tata señor

su̱tu̱ sacerdote xa̱ta̱ espalda

chútú lleno yáchá hacha

veꞌe casa kixi ra él vendrá

kue̱ꞌe̱ enfermedad ki ̱vi ̱ ra su nombre (de él)

(59)

Vitin kaꞌvi yó to̱ꞌon ña va̱xi ni ̱no̱. Nandikí yó to̱ꞌon sa̱vi ̱ ña ñii káchí xíꞌin to̱ꞌon saꞌan, ta nakasi yó to̱ꞌon yóꞌo xíꞌin ñii tíkui ̱ta̱ loꞌo, ta taa yó to̱ꞌon yóꞌo no̱o̱ chi ̱chi. Ta nda̱tán íyó chi ̱chi ñano̱ó, saá keꞌé yó xíꞌin ñii ñii ña.

1) milpa utu su̱tu̱

2) pájaro saa saá

3) pueblo ñoo ño̱o̱

4) sucio kini ̱ kini

5) flor ita i ̱ta

6) él pegará kani ra xání ra

Koto va̱ꞌa yó ñii ñii na̱ꞌná ña va̱xi ni ̱no̱, ta no̱o̱ chi ̱chi ti ̱xin ñii ñii na̱ꞌná, taa yó to̱ꞌon sa̱vi ̱ ña káꞌa̱n xa̱ꞌa̱ na̱ꞌná yóꞌo.

(60)

Lección 13

Ndiꞌi saá letra vocal to̱ꞌon sa̱vi ̱ kómí ña tono, ta xíni ̱ ñóꞌó koni ̱ so̱ꞌo va̱ꞌa yó ndasaá káꞌa̱n tono ñii ñii letra vocal. Xa sa̱kuáꞌá yó to̱ꞌon ña kómí tono síkón, á tono ni ̱no̱, á tono ma̱ꞌñó. Ta vitin sakuáꞌá yó to̱ꞌon ña kómí o̱vi ̱ tono, ña o̱n vása ñii kúu ña.

Kaꞌvi yó to̱ꞌon yóꞌo ña kómí tono ni ̱no̱ xíꞌin tono síkón.

yo̱só ti ̱chí

xo̱ꞌón ti ̱ón

Kaꞌvi yó to̱ꞌon yóꞌo ña kómí tono ni ̱no̱ xíꞌin tono ma̱ꞌñó.

(61)

Kaꞌvi yó to̱ꞌon yóꞌo ña kómí tono ma̱ꞌñó xíꞌin tono síkón.

nduxú ñoó

Kaꞌvi yó to̱ꞌon yóꞌo ña kómí tono síkón xíꞌin tono ni ̱no̱.

xíni ̱ chíi ̱n xáku̱ ra

Kaꞌvi yó to̱ꞌon yóꞌo ña kómí tono síkón xíꞌin tono ma̱ꞌñó.

(62)

Kaꞌvi yó to̱ꞌon yóꞌo ña kómí tono ma̱ꞌñó xíꞌin tono ni ̱no̱.

kini ̱ ñoꞌo̱ nii ̱

Kaꞌvi yó ta koni ̱ so̱ꞌo va̱ꞌa yó tono to̱ꞌon yóꞌo.

Kini ní káa kini ̱.

(63)

Ta̱kuíꞌná yóꞌo níkaa̱ ra veꞌe ka̱a.

Kaꞌvi yó cuento yóꞌo, ta koni ̱ so̱ꞌo va̱ꞌa yó ndasaá káꞌa̱n tono ñii ñii letra vocal.

Ñii ta̱a o̱n xi ̱in ra kasa ma̱ni ̱ ra ina sa̱na̱ ra, chi xúxán ní rí. Tá ki ̱vi ̱ kíꞌvi ndiva̱ꞌyí tíin ri nduxú sa̱na̱ xitoꞌo rí, ta xíto kuítí ina no̱o̱ ndiva̱ꞌyí, ta o̱n vása ndéꞌe rí taxín ñaꞌá rí. Ta ta̱xitoꞌo rí sáa̱ ní ini ra xíni ra ina sa̱na̱ ra, ni o̱n vása táxi ra xi ̱ta̱ kuixi rí, ta ku̱kuéꞌé ndiꞌi rí.

Ta saá ta̱xitoꞌo rí ta̱xín ra rí kua̱ꞌa̱n rí. Ta inka̱ ki ̱vi ̱ ni ̱xaa̱ rí yuku̱. Ta yuku̱ yóꞌo íyó rí, ta saá ki ̱xaa̱ ndiva̱ꞌyí no̱o̱ rí.

—Ñani ―káchí ndiva̱ꞌyí xíꞌin ina―, ¿nda̱chon chaꞌan ní kóni ún?

(64)

Ta nda̱kuii ̱n ina, káchí rí saá:

—Chaꞌan ní kóni i ̱, chi naxitoꞌo i ̱ o̱n vása táxi na xi ̱ta̱ kuixi i ̱, ña̱kán ku̱kuéꞌé ndiꞌi i ̱ ―káchí rí xíꞌin ndiva̱ꞌyí.

—Ta o̱n ndiꞌi ka̱ ini ún, ñani ―káchí ndiva̱ꞌyí xíꞌin rí―. Ta koo tiꞌva ún xikuaa vitin, ta xaa̱ i ̱, ta tiin i ̱ nduxú sa̱na̱ naxitoꞌo ún, ta kono i ̱. Ta saá kono ún xaa̱ ún xa̱ta̱ i ̱, ta saña i ̱ nduxú sa̱na̱ na, chi ndeꞌe ní ún kundíko̱n ún taxín ún yi ̱ꞌi ̱. Ta saá xaa̱ ta̱xitoꞌo ún nakoto ra ndí ku̱ndeé ún ki ̱ndaa ún nduxú ndaꞌa̱ i ̱. Ta saá nakiꞌin ra nduxú noꞌo̱ rí xíꞌin ra, ta naxaa̱ ra veꞌe ra, ta kixáꞌá ka̱ꞌa̱n ra xíꞌin ñásíꞌí ra, kachí ra saá: “Va̱ꞌa ní ina sa̱na̱ yó, ta ¿nda̱chon o̱n vása kísa ma̱ni ̱ yó rí?” kachí ra xíꞌin ñásíꞌí ra ―káchí ndiva̱ꞌyí xíꞌin ina.

Ta no̱o ini ina keꞌé rí nda̱tán káꞌa̱n ndiva̱ꞌyí xíꞌin rí. Tá ndi ̱ꞌi ke̱ꞌé rí saá, ta na̱sama ini naxitoꞌo rí, ta ki ̱xáꞌá na táxi na xi ̱ta̱ xíxi rí.

Ta tiki ke̱e ina kua̱ꞌa̱n rí, ni ̱xaa̱ tiki rí yuku̱, ta na̱kitáꞌan rí xíꞌin ndiva̱ꞌyí, ta tiki tíndiva̱ꞌyí ni ̱nda̱ka̱ to̱ꞌon rí, káchí rí saá:

―¿Á kísa ma̱ni ̱ na yóꞌó vitin? ―káchí rí.

—Vitin ma̱ni ̱ ní i ̱ no̱o̱ naxitoꞌo i ̱. Táxaꞌvi ún, ñani, chi ke̱ꞌé ún ñava̱ꞌa xíꞌin i ̱ —káchí ina xíꞌin ndiva̱ꞌyí.

(65)

Kaꞌvi yó to̱ꞌon ñii ñii cuadro ni ̱no̱. Koto va̱ꞌa yó ndí ñii kúu letra ñii ñii to̱ꞌon ña íyó ini cuadro, ta tono ñii ñii to̱ꞌon yóꞌo kúu ña nása̱ma̱.

ño̱ꞌo sol xi ̱to ra su cama (de él)

ñoꞌo̱ lumbre xíto ra él mira

ndeé fuerte i ̱chí seco

ndee̱ poder ichi ̱ camino

ni ̱no arriba ñoó noche

ni ̱no̱ abajo ño̱o̱ palma

yóꞌo aquí yaꞌa ra él pasará

yoꞌo̱ mecate yaꞌa̱ ra su chile (de él)

saá así kíꞌvi ̱ ra a él le duele

saa pájaro ki ̱ꞌvi ra él entrará

sáa̱ caliente kíꞌví ra él está loco

Vitin kaꞌvi yó to̱ꞌon ña va̱xi ni ̱no̱. Nandikí yó to̱ꞌon sa̱vi ̱ ña ñii káchí xíꞌin to̱ꞌon saꞌan, ta nakasi yó to̱ꞌon yóꞌo xíꞌin ñii tíkui ̱ta̱ loꞌo. Ta saá taa yó to̱ꞌon yóꞌo no̱o̱ chi ̱chi.

1) sol ño̱ꞌo ñoꞌo̱

2) camino i ̱chí ichi ̱

3) ejote ndíchí ndi ̱chi

4) cerdo kini ̱ kini

5) él está mirando xi ̱to ra xíto ra

6) a él le duele kíꞌvi ̱ ra ki ̱ꞌvi ra

7) noche ñoó ño̱o̱

(66)

Koto va̱ꞌa yó ñii ñii na̱ꞌná ña va̱xi ni ̱no̱, ta no̱o̱ chi ̱chi ti ̱xin ñii ñii na̱ꞌná, taa yó to̱ꞌon sa̱vi ̱ ña káꞌa̱n xa̱ꞌa̱ na̱ꞌná yóꞌo.

(67)

Lección 14

Vitin sakuáꞌá yó xa̱ꞌa̱ to̱ꞌon ña na̱ní verbo. Sava to̱ꞌon verbo kúu ñayóꞌo: kono yó correremos, xíxi ra él come, kaꞌni rí el animal matará,

kísa chon na ellos trabajan, tiꞌví ñá ella barrerá, xíno nó el carro (o

máquina) corre, ni ̱ki ̱si ̱n ndi ̱ dormimos. To̱ꞌon verbo yóꞌo káꞌa̱n ña xa̱ꞌa̱

ña kéꞌé yi ̱vi, á xa̱ꞌa̱ ña kéꞌé kiti ̱, á xa̱ꞌa̱ ña kéꞌé inka̱ ña kúchon kanda. Ta saá tiki kua̱ꞌa̱ ní to̱ꞌon verbo káꞌa̱n xa̱ꞌa̱ ña xáni xi ̱ni ̱ yi ̱vi, á xa̱ꞌa̱ ña káchí na, á xa̱ꞌa̱ ña xíni ̱ na, á xa̱ꞌa̱ ña ndasaá íyó na. Ejemplos:

kani xi ̱ni ̱ yó pensaremos, nákáꞌán ra él recuerda, nda̱kuii ̱n ndi ̱

respondimos, ka̱ꞌa̱n na ellos hablarán, káꞌa̱n ndoso i ̱ proclamo, kaꞌnda

chon ñá ella mandará, kusaa̱ ini yó nos enojaremos, kusii ̱ ini ná ellas

estarán contentas, íyó yó estamos, kuu yó seremos, nduu na ellos llegarán a ser.

Tá káꞌa̱n yó xa̱ꞌa̱ tiempo ña va̱xi, á káꞌa̱n yó xa̱ꞌa̱ tiempo vitin, á káꞌa̱n yó xa̱ꞌa̱ tiempo ña ni ̱yaꞌa, ta saá sáma̱ tono letra vocal ñano̱ó to̱ꞌon ña kúu verbo. Vitin kaꞌvi yó cuento ña káꞌa̱n xa̱ꞌa̱ ñii ñii na̱ꞌná ña va̱xi ni ̱no̱, ta koto va̱ꞌa yó ta koni ̱ so̱ꞌo va̱ꞌa yó ndasaá sáma̱ tono to̱ꞌon verbo ndiko ñá ella molerá.

(68)

“O̱n ta̱ꞌán ndiko ñá uxa̱n” káꞌa̱n ña xa̱ꞌa̱ ña keꞌé ñá tiempo ña va̱xi, ña̱kán vocal ñano̱ó to̱ꞌon ndiko ñá, ña kúu letra vocal i, o̱n vása kómí ña marca, letra i vi ̱chí kúu ña, chi káꞌa̱n ña tono ma̱ꞌñó.

Vitin ndíko ñá uxa̱n.

Ñayóꞌo káꞌa̱n xa̱ꞌa̱ ña kéꞌé ñá vitin, ña̱kán vocal ñano̱ó to̱ꞌon verbo

ndíko ñá, ña kúu letra vocal í, káꞌa̱n ña tono síkón, ta acento kánóo

ña xi ̱ni ̱ letra í yóꞌo.

Xa ndaveꞌe ndi ̱ko ñá, ta íyó xi ̱ta̱ kuixi yó. Ñayóꞌo káꞌa̱n xa̱ꞌa̱ ña ke̱ꞌé ñá tiempo ni ̱yaꞌa, ña̱kán íyó ñii

chi ̱chi loꞌo ti ̱xin letra vocal i ̱, ña kúu vocal ñano̱ó ña kómí to̱ꞌon verbo

(69)

Kaꞌvi yó cuento yóꞌo. Koto va̱ꞌa yó to̱ꞌon verbo sata ra él comprará, ta koni ̱ so̱ꞌo va̱ꞌa yó tá sáma̱ tiempo ña káꞌa̱n cuento xa̱ꞌa̱, ta saá sáma̱ tono letra vocal a, ña kúu vocal ñano̱ó to̱ꞌon verbo sata ra.

Kua̱ꞌa̱n ra sata ra uchu̱. Vitin sáta ra uchu̱ xa̱á.

To̱ꞌon ña káꞌa̱n xa̱ꞌa̱ na̱ꞌná ñano̱ó káꞌa̱n ña xa̱ꞌa̱ ña kóni keꞌé ra tiempo ña va̱xi, ña̱kán letra a, ña kúu letra vocal ñano̱ó ña kómí to̱ꞌon verbo sata ra káꞌa̱n ña tono ma̱ꞌñó, ta o̱n vása kómí ña marca, letra a vi ̱chí kúu ña.

To̱ꞌon ña káꞌa̱n xa̱ꞌa̱ na̱ꞌná ñao̱vi ̱ káꞌa̱n ña xa̱ꞌa̱ ña kéꞌé ra vitin, ña̱kán letra vocal á, ña kúu vocal ñano̱ó to̱ꞌon verbo sáta ra, káꞌa̱n ña tono síkón, ta acento kánóo ña xi ̱ni ̱ letra á yóꞌo.

Si ̱kán sa̱ta ra uchu̱, ta kua̱ꞌa̱n noꞌo̱ ra.

Ñayóꞌo káꞌa̱n xa̱ꞌa̱ ña ke̱ꞌé ra tiempo ni ̱yaꞌa. Ta saá íyó ñii chi ̱chi loꞌo ti ̱xin letra vocal a̱, ña kúu vocal ña̱no̱ó ña kómí to̱ꞌon sa̱ta ra, chi tono ni ̱no̱ káꞌa̱n ña.

(70)

Tíꞌví ñá veꞌe ñá vitin.

Ki ̱vi ̱ ni ̱yaꞌa ti ̱ꞌví ñá.

Kóni ñá tiꞌví ñá ndiꞌi saá ki ̱vi ̱ ña va̱xi, káchí ñá.

Kaꞌvi yó inka̱ cuento loꞌo ña va̱xi ni ̱no̱. Koto yó to̱ꞌon verbo taa ñá

ella palmeará tortillas, ta koto va̱ꞌa yó ndasaá sáma̱ tono letra a, ña

kúu letra vocal ñano̱ó to̱ꞌon verbo yóꞌo, chi sáma̱ tiempo ña káꞌa̱n cuento xa̱ꞌa̱.

Ndíko ñá, o̱n ta̱ꞌán taa ñá xi ̱ta̱. Vitin táa ñá xi ̱ta̱.

Ndi ̱ꞌi ta̱a ñá xi ̱ta̱, ta kua̱ꞌa̱n ñá xi ̱kó ñá ña.

Kaꞌvi yó cuento loꞌo yóꞌo ña va̱xi. Koto va̱ꞌa yó ndasaá sáma̱ tono letra vocal i, ña kúu letra vocal ñano̱ó to̱ꞌon verbo tiꞌví ñá ella

(71)

Kaꞌvi yó to̱ꞌon ñii ñii cuadro ni ̱no̱. Koto va̱ꞌa yó yu kúu tono letra vocal ñano̱ó ña kómí ñii ñii to̱ꞌon verbo, ta koto va̱ꞌa yó ndá tiempo kúu ña káꞌa̱n ña xa̱ꞌa̱. Saá chi tá sáma̱ tiempo ña káꞌa̱n yó xa̱ꞌa̱, ta saá sáma̱ tono ñii ñii to̱ꞌon verbo.

ndiko ñá ella molerá sata ra él comprará

ndíko ñá ella está moliendo sáta ra él está comprando ndi ̱ko ñá ella molió sa̱ta ra él compró

tiꞌví ñá ella barrerá taa ñá ella hará tortillas

tíꞌví ñá ella está barriendo táa ñá ella está haciendo tortillas

ti ̱ꞌví ñá ella barrió ta̱a ñá ella hizo tortillas

Tá sáma̱ tiempo ña káꞌa̱n verbo xa̱ꞌa̱, ta ñii ki ̱ꞌva nda̱tán sáma̱ tono vocal ñano̱ó to̱ꞌon verbo ndiko yó, sata yó, tiꞌví yó, taa yó, saá sáma̱ tono kua̱ꞌa̱ ní to̱ꞌon verbo.

Ta saá vitin kúnda̱a̱ ini yó tá káꞌa̱n to̱ꞌon verbo xa̱ꞌa̱ tiempo ña va̱xi, ta letra vocal ñano̱ó o̱n vása kómí ña marca, ta letra vi ̱chí kúu ña:

a, e, i, o, u.

Tá káꞌa̱n ña xa̱ꞌa̱ tiempo vitin, ta saá kánóo acento xi ̱ni ̱ letra vocal ñano̱ó to̱ꞌon verbo: á, é, í, ó, ú.

Tá káꞌa̱n ña xa̱ꞌa̱ tiempo ña̱ ni ̱yaꞌa, ta saá íyó chi ̱chi loꞌo ti ̱xin vocal ñano̱ó to̱ꞌon verbo: a̱, e̱, i ̱, o̱, u̱.

Ta koto va̱ꞌa yó ndí o̱n vása sáma̱ letra to̱ꞌon verbo yóꞌo. Ndá kuítí sáma̱ tono, tá sáma̱ tiempo ña káꞌa̱n ña xa̱ꞌa̱.

(72)

Ta saá ni, tá sáma̱ tiempo ña káꞌa̱n ña xa̱ꞌa̱, ta íyó kua̱ꞌa̱ ní inka̱ to̱ꞌon verbo ña sáma̱ letra ña kómí ña, ta saá tiki sáma̱ tono ñano̱ó ña kómí ña.

Kaꞌvi yó to̱ꞌon ña va̱xi cuadro ni ̱no̱, ta koto va̱ꞌa yó ndasaá sáma̱ letra ta ndasaá sáma̱ tono to̱ꞌon verbo yóꞌo. Ta koto va̱ꞌa yó ndí o̱n vása sáma̱ ña kóní kachí ñii ñii to̱ꞌon, kuítí sáma̱ tiempo ña káꞌa̱n ña xa̱ꞌa̱.

kuixi ra él comerá koto ra él mirará

xíxi ra él está comiendo xíto ra él está mirando

xi ̱xi ra él comió xi ̱to ra él miró

kata ra él escarbará kuichi ra él se bañará

xáta ra él está escarbando chíchi ra él está bañándose

xa̱ta ra él escarbó chi ̱chi ra él se bañó

kuiso ra él cargará yaꞌa na ellos pasarán

ndíso ra él está cargando yáꞌa na ellos están pasando

xi ̱ndiso ra él cargó ni ̱yaꞌa na ellos pasaron

Ta vitin kúnda̱a̱ ini yó ndí xíni ̱ ñóꞌó koto va̱ꞌa yó ndasaá íyó vocal ñano̱ó ñii ñii to̱ꞌon verbo, chi ñayóꞌo kúu ña chindeé mi ̱i yó kunda̱a̱ ini yó ndá tiempo káꞌa̱n ña xa̱ꞌa̱.

Tá káꞌa̱n ña xa̱ꞌa̱ tiempo ña va̱xi, ta vocal ñano̱ó kua̱ꞌa̱ ní to̱ꞌon verbo o̱n vása kómí ña marca, chi tono ma̱ꞌñó káꞌa̱n ña (ejemplos: sata yó,

kuiso yó, yaꞌa yó).

Tá káꞌa̱n ña xa̱ꞌa̱ tiempo vitin, ta kánóo acento xi ̱ni ̱ vocal ñano̱ó to̱ꞌon verbo, chi tono síkón káꞌa̱n ña (ejemplos: sáta yó, ndíso yó,

(73)

Tá káꞌa̱n ña xa̱ꞌa̱ tiempo ni ̱yaꞌa, ta íyó ñii chi ̱chi loꞌo ti ̱xin vocal

ñano̱ó to̱ꞌon verbo, chi tono ni ̱no̱ káꞌa̱n ña (ejemplos: sa̱ta yó, xi ̱ndiso

yó, ni ̱yaꞌa yó).

Ñii ki ̱ꞌva nda̱tán sáma̱ tono vocal ñano̱ó verbo ña xa sa̱kuáꞌá yó, saá íyó ña sáma̱ tono kua̱ꞌa̱ ní to̱ꞌon verbo, tá sáma̱ tiempo ña káꞌa̱n ña xa̱ꞌa̱. Ta saá ni, tá káꞌa̱n ña xa̱ꞌa̱ tiempo ña va̱xi, ta íyó ñii tiꞌvi to̱ꞌon verbo ña o̱n vása kíxáꞌá xíꞌin tono ma̱ꞌñó, ta kíxáꞌá ña xíꞌin tono ni ̱no̱. Koto va̱ꞌa yó to̱ꞌon verbo ña va̱xi cuadro ni ̱no̱, ta sakuáꞌá yó ndasaá táa yó ñii ñii ña. Ndiꞌi verbo yóꞌo kúu ña nítaꞌan xíꞌin tiꞌvi verbo ña kíxáꞌá xíꞌin tono ni ̱no̱, tá káꞌa̱n ña xa̱ꞌa̱ tiempo ña va̱xi, ta kíxáꞌá ña xíꞌin letra ni ̱ tá káꞌa̱n ña xa̱ꞌa̱ tiempo ni ̱yaꞌa.

Tiempo

ña va̱xi Tiempo vitin Tiempo ni ̱yaꞌa

cortarse ta̱ꞌnda̱ ña táꞌnda̱ ña ni ̱ta̱ꞌnda̱ ña

quebrarse ta̱ꞌvi ̱ ña táꞌvi ̱ ña ni ̱ta̱ꞌvi ̱ ña

atascarse ti ̱in ña tíin ña ni ̱ti ̱in ña

apagarse nda̱ꞌva̱ ña ndáꞌva̱ ña ni ̱nda̱ꞌva̱ ña

soltarse sa̱ña̱ ña sáña̱ ña ni ̱sa̱ña̱ ña

encenderse to̱o̱n ña tóo̱n ña ni ̱to̱o̱n ña

desatarse nda̱xi ̱n ña ndáxi ̱n ña ni ̱nda̱xi ̱n ña

(74)

Vitin kaꞌvi yó to̱ꞌon ña va̱xi ni ̱no̱. Nandikí yó to̱ꞌon sa̱vi ̱ ña ñii káchí xíꞌin to̱ꞌon saꞌan, ta nakasi yó to̱ꞌon yóꞌo xíꞌin tíkui ̱ta̱ loꞌo, ta taa yó to̱ꞌon yóꞌo no̱o̱ chi ̱chi.

1) ella está barriendo tíꞌví ñá ti ̱ꞌví ñá

2) ellos pasaron yáꞌa na ni ̱yaꞌa na

3) ella está comprando sáta ñá sa̱ta ñá

4) ella molerá ndiko ñá ndíko ñá

5) él se bañará kuichi ra chíchi ra

6) ella venderá xi ̱kó ñá xíkó ñá

7) él comió xíxi ra xi ̱xi ra

8) él compró sáta ra sa̱ta ra

9) él cargó xi ̱ndiso ra kuiso ra

10) ella se bañó chíchi ñá chi ̱chi ñá

11) está desatándose ndáxi ̱n ña ni ̱nda̱xi ̱n ña

12) se apagó ni ̱nda̱ꞌva̱ ña ndáꞌva̱ ña

Koto va̱ꞌa yó ñii ñii to̱ꞌon saꞌan ña va̱xi ni ̱no̱, ta no̱o̱ chi ̱chi ti ̱xin ñii ñii to̱ꞌon, taa yó to̱ꞌon sa̱vi ̱ ña ñii káꞌa̱n xíꞌin to̱ꞌon yóꞌo.

ella molerá ella barrerá

(75)

él compró él escarbó

él cortó se está apagando

él se bañará ellos compraron

ella vendió él comió

él cargó ellos pasaron

(76)

Lección 15

Vitin sakuáꞌá yó to̱ꞌon verbo negativo ña táa yó xa̱ta̱ to̱ꞌon verbo. Sava to̱ꞌon negativo kúu ñayóꞌo: o̱n, o̱n vása, o̱n vása ní‑, ni ̱‑. Kaꞌvi yó cuento yóꞌo, ta koto va̱ꞌa yó to̱ꞌon negativo ña kómí ña.

Ta̱loꞌo yóꞌo o̱n taxi ra ña si ̱ndi ̱ki ̱ kaxi rí utu. Vitin ta ndiꞌi saá ki ̱vi ̱ ndáa ra utu, o̱n vása táxi ra ki ̱ꞌvi si ̱ndiki ̱. Kui ̱ya̱ ni ̱yaꞌa ni ̱‑xindaa ra utu, ta kua̱ꞌa̱ ní nii ̱ nda̱ñóꞌó, ta

o̱n vása ní‑xiyo ña kuixi ra. ¡Ndáꞌví ní ra!

Cuento yóꞌo ña si ̱kán ka̱ꞌvi yó, sánáꞌa ña ndí xa̱ta̱ verbo ña káꞌa̱n ña xa̱ꞌa̱, táa yó to̱ꞌon negativo o̱n, o̱n vása, o̱n vása ní‑, ni ̱‑.

To̱ꞌon o̱n kúu to̱ꞌon negativo ña nákitáꞌan xíꞌin verbo ña káꞌa̱n xa̱ꞌa̱ tiempo ña va̱xi. Ejemplo: o̱n taxi ra, no dará, no permitirá. Koni ̱ so̱ꞌo va̱ꞌa yó ndí to̱ꞌon negativo o̱n, sáma ña tono vocal ñano̱ó verbo, ta ndúu ña tono síkón. Ta saá ni, o̱n vása xíni ̱ ñóꞌó taa yó tono síkón yóꞌo.

(77)

Kaꞌvi yó cuento kuálí yóꞌo, ta koto va̱ꞌa yó to̱ꞌon negativo o̱n, ta koni ̱ so̱ꞌo va̱ꞌa yó ndasaá íyó ñii ñii to̱ꞌon verbo ña káꞌa̱n xa̱ꞌa̱ tiempo ña va̱xi.

Kani na túkú chi ̱yo̱ ra u̱xu̱ ki ̱vi ̱, ta saá o̱n kuixi ra ko̱ño kini ̱.

O̱n kasa chon ra ki ̱vi ̱ vitin chi ni ̱xiꞌi ̱ siꞌí ra.

To̱ꞌon o̱n vása kúu to̱ꞌon negativo ña nákitáꞌan xíꞌin verbo ña káꞌa̱n xa̱ꞌa̱ tiempo vitin. Ejemplo: o̱n vasa táxi ra, no está dando, no

permite. Kaꞌvi yó cuento loꞌo yóꞌo, ta koto va̱ꞌa yó to̱ꞌon negativo

o̱n vása ña nákitáꞌan xíꞌin verbo.

(78)

O̱n vása ndíko ñá vitin, chi ndeé ní ndóꞌo ñá.

To̱ꞌon ni ̱‑, á to̱ꞌon o̱n vása ní‑, kúu to̱ꞌon negativo ña nákitáꞌan xíꞌin verbo ña káꞌa̱n xa̱ꞌa̱ tiempo ni ̱yaꞌa. Ejemplos: ni ̱‑xindaa ra,

no guardó; o̱n vása ní‑xiyo xi ̱ta̱ no hubo tortillas.

Koni ̱ so̱ꞌo va̱ꞌa yó ndí to̱ꞌon negativo ni ̱-, sáma tono vocal ña̱ va̱xi no̱o̱ ña, ta ndúu ña tono síkón. Ta saá ni, o̱n vása xíni ̱ ñóꞌó taa yó tono síkón yóꞌo, chi guion ña va̱xi no̱o̱ to̱ꞌon ni ̱-, kúu ña sánáꞌa ndí to̱ꞌon verbo kúu verbo negativo. Kaꞌvi yó cuento kuálí yóꞌo.

O̱n vása ní‑sata ra

kotó xa̱á, chi

ni ̱‑naníꞌi ra ña kúsii ̱ ini ra.

Ni ̱‑kisa va̱ꞌa ra veꞌe,

chi ndi ̱ꞌi xo̱ꞌón ra. Kúchuchú ní ini ra.

(79)

Koto va̱ꞌa yó ta sakuáꞌá yó to̱ꞌon verbo cuadro ña va̱xi ni ̱no̱. Sakuáꞌá yó ndasaá taa yó to̱ꞌon verbo ñii ñii tiempo xíꞌin to̱ꞌon negativo.

Tiempo

ña va̱xi Tiempo vitin Tiempo ni ̱yaꞌa

no comer o̱n kuixi yó o̱n vása xíxi yó ni ̱‑xixi yó,

o̱n vása ní‑xixi yó

no pagar o̱n chaꞌvi yó o̱n vása

cháꞌvi yó ni ̱‑chaꞌvi yó, o̱n vása ní‑chaꞌvi yó

no llorar o̱n kaku yó o̱n vása xáku yó ni ̱‑xaku yó,

o̱n vása ní‑xaku yó

no vender o̱n xi ̱kó yó o̱n vása xíkó yó ni ̱‑xikó yó,

o̱n vása ní‑xikó yó

no leer o̱n kaꞌvi yó o̱n vása káꞌvi yó ni ̱‑kaꞌvi yó,

o̱n vása ní‑kaꞌvi yó

no hablar o̱n ka̱ꞌa̱n yó o̱n vása káꞌa̱n yó ni ̱‑kaꞌa̱n yó,

o̱n vása ní‑kaꞌa̱n yó

Kaꞌvi yó cuento yóꞌo.

Ñayóꞌo ke̱ꞌé ñii ta̱a ta̱ na̱ní Pedro de Mala. Ta̱a ta̱ndáꞌví kúu ra, ta ñii ki ̱vi ̱ xa̱ni xi ̱ni ̱ ra ndasaá keꞌé ra ña kukomí ra kua̱ꞌa̱ ní xo̱ꞌón.

Ta ke̱e ra kua̱ꞌa̱n ra ichi ̱ yuꞌu̱ ñoo ra, ta ni ̱xaa̱ ra no̱o̱ níndichi ñii ito̱n kuíi ̱ káꞌno, ta kua̱ꞌa̱ ní ndaꞌa̱ nó íyó. Ta

(80)

ta̱Pedro nda̱a ra ndaꞌa̱ tón yóꞌo, ta ti ̱so ra xo̱ꞌón kuáchí ña ka̱a. Ta saá no̱o ra, ta xa̱ꞌa̱ ito̱n káꞌno yóꞌo ti ̱ꞌví ra no̱o̱ ñoꞌo̱ ña ndu̱u ndii, ta chi ̱ndoso ra kua̱ꞌa̱ ní yaxi ̱n ña ñóꞌo xo̱ꞌón kuáchí, ta saá xi ̱koo ra.

Ta mi ̱i yuꞌu̱ ichi ̱ káꞌno kúu ña, ta yáꞌa kua̱ꞌa̱ ní yi ̱vi, ta ni ̱yaꞌa ñii taa, ta káchí ra saá

xíꞌin ta̱Pedro:

―Ñani, ¿yukía̱

ke̱ꞌé ún, kómí ní ún xo̱ꞌón?

Ta nda̱kuiin ta̱Pedro, káchí ra saá:

―Ito̱n káꞌno yóꞌo kúu tón táxi xo̱ꞌón ndaꞌa̱ i ̱, saá chi ki ̱vi ̱ káni ta̱chi ̱, ta kánda ndaꞌa̱ nó, ta kóyo xo̱ꞌón nákiꞌin i ̱, ñani. Ito̱n kuíká ní kúu nó ―káchí ra.

Ta ni ̱ka̱ꞌa̱n ta̱a, káchí ra saá:

―Koto ún, yi ̱ꞌi ̱ sata i ̱ ito̱n yóꞌo no̱o̱ ún vitin. ¿Ndasaá xo̱ꞌón kóni ún xa̱ꞌa̱ ito̱n yóꞌo, ñani?

Ta káchí ta̱Pedro saá:

―Tá saá kóni ún, ta ñii koxta káꞌno sakutu ún xo̱ꞌón taxi ún ndaꞌa̱ i ̱.

―Va̱ꞌa va ―káchí ta̱a yóꞌo, kúsii ̱ ka̱ví ini ra. Ta saá na̱kiꞌin ta̱Pedro xo̱ꞌón, ta kama ke̱e ra kua̱ꞌa̱n ra.

Ta ta̱a ta̱ sa̱ta ito̱n káꞌno yóꞌo ndáti ra. Ta ñii káni loꞌo, ka̱ni ní ta̱chi ̱, ta ndá saloꞌo kuítí xo̱ꞌón kuáchí ni ̱koyo na̱kiꞌin ra, ta o̱n ko̱ó ka̱ xo̱ꞌón ní‑koyo ndaꞌa̱ ito̱n káꞌno yóꞌo.

(81)

Ta ta̱a ta̱ sa̱ta, ku̱nda̱a̱ ini ra ndí ta̱Pedro sa̱ndáꞌví ñaꞌá ra, ta ki ̱xáꞌá kútee ní ra,

ta xíno ra kua̱ꞌa̱n ra nándikí ra ta̱Pedro. Ta o̱n vása ní‑naníꞌi ka̱ ñaꞌá ra.

Ta saá ndi ̱ꞌi cuento loꞌo yóꞌo.

Kaꞌvi yó ta koto va̱ꞌa yó to̱ꞌon verbo ña va̱xi cuadro ni ̱no̱.

ni ̱yaꞌa ra él pasó ni ̱‑yaꞌa ra,

o̱n vása ní‑yaꞌa ra

él no pasó

ni ̱ki ̱si ̱n ra él durmió ni ̱‑kisi ̱n ra,

o̱n vása ní‑kisi ̱n ra

él no durmió

ni ̱nda̱si ̱ ña se cerró ni ̱‑ndasi ̱ ña,

o̱n vása ní‑ndasi ̱ ña

no se cerró

ni ̱xa̱ꞌa̱n na ellos fueron ni ̱‑xaꞌa̱n na, o̱n vása ní‑xaꞌa̱n na

ellos no fueron

Nda̱tán íyó ña sánáꞌa to̱ꞌon cuadro ña si ̱kán ka̱ꞌvi yó, kua̱ꞌa̱ ní to̱ꞌon verbo tiempo ni ̱yaꞌa kíxáꞌá ña xíꞌin letra ni ̱. Ta letra ni ̱, ña kómí tono ni ̱no̱, o̱vi ̱ xiiña kísa chon ña:

1) ni ̱, ña o̱n vása kómí guion no̱o̱, sánáꞌa ña ndí verbo yóꞌo káꞌa̱n ña xa̱ꞌa̱ tiempo ni ̱yaꞌa,

2) ta inka̱ ni ̱‑, á ní‑, ña kómí guion no̱o̱, sánáꞌa ña ndí verbo yóꞌo kúu verbo negativo.

Ña xíni ̱ ñóꞌó ní kúu guion loꞌo. Saá chi tá íyó guion loꞌo no̱o̱ ni ̱‑, á no̱o̱ ní‑, ña nákitáꞌan xíꞌin verbo, saá kúnda̱a̱ ini yó ndí verbo negativo kúu verbo yóꞌo. Ta tá o̱n vása íyó guion no̱o̱ letra ni ̱, saá kúnda̱a̱ ini yó ndí káꞌa̱n ña xa̱ꞌa̱ tiempo ni ̱yaꞌa, ta o̱n si ̱ví verbo negativo kúu ña.

(82)

Vitin kaꞌvi yó to̱ꞌon ña va̱xi ni ̱no̱. Nandikí yó to̱ꞌon sa̱vi ̱ ña ñii káchí xíꞌin to̱ꞌon saꞌan, ta nakasi yó to̱ꞌon yóꞌo xíꞌin tíkui ̱ta̱ loꞌo, ta taa yó to̱ꞌon yóꞌo no̱o̱ chi ̱chi. Nda̱tán íyó chi ̱chi ñano̱ó, saá keꞌé yó xíꞌin ñii ñii ña kúma̱ni ̱.

1) él no pasó ni ̱yaꞌa ra ni ̱‑yaꞌa ra

2) ellos no fueron ni ̱‑xaꞌa̱n na ni ̱xa̱ꞌa̱n na

3) él no durmió ni ̱ki ̱si ̱n ra ni ̱‑kisi ̱n ra

4) no se apagó ni ̱‑ndaꞌva̱ ña ni ̱nda̱ꞌva̱ ña

5) ella no dijo ni ̱ka̱ꞌa̱n ñá ni ̱‑kaꞌa̱n ñá

6) él no vendió ni ̱‑xikó ra ni ̱xi ̱kó ra

7) él no sufrió ni ̱xo̱ꞌvi ̱ ra ni ̱‑xoꞌvi ̱ ra

8) él no pasará o̱n yaꞌa ra yaꞌa ra

9) él no está pasando yáꞌa ra o̱n vása yáꞌa ra

10) él no duerme kísi ̱n ra o̱n vása kísi ̱n ra

11) él no venderá o̱n xi ̱kó ra xi ̱kó ra

Ti ̱xin to̱ꞌon saꞌan ni ̱no̱ va̱xi chi ̱chi. Kaꞌvi yó to̱ꞌon yoꞌo, ta taa yó to̱ꞌon sa̱vi ̱ ña káꞌa̱n xa̱ꞌa̱ ñii ñii to̱ꞌon yóꞌo.

ella no barrió ustedes no leyeron nosotros no sufrimos

él no comió ustedes no hablaron ellos no durmieron

el animal no ladró no se cerró él no vendió

(83)

Lección 16

Vitin sakuáꞌá yó to̱ꞌon kuáchí to̱ꞌon sa̱vi ̱ ña na̱ní pronombre.

Sava ni ̱vi sákunaní to̱ꞌon yóꞌo marcador. Ejemplos: yó nosotros, ndó

ustedes, ra él, ñá ella, ña cosa, rí animal, rí cosa redonda, nó cosa de madera, máquina.

Kaꞌvi yó cuento loꞌo yóꞌo, ta ná koto va̱ꞌa yó to̱ꞌon nó ña káꞌa̱n xa̱ꞌa̱ tón chi ̱kí, ta to̱ꞌon nó ña káꞌa̱n xa̱ꞌa̱ carro, ta ná koto va̱ꞌa yó to̱ꞌon rí ña káꞌa̱n xa̱ꞌa̱ kui ̱ꞌi, ta to̱ꞌon rí ña káꞌa̱n xa̱ꞌa̱ saa.

Yuꞌu̱ ichi ̱ no̱o̱ yáꞌa carro, níndichi ñii tón chi ̱kí, ta íyó kua̱ꞌa̱ ní chi ̱kí no̱o̱ nó, ta ndaton ní rí. Ta ki ̱xaa̱ o̱ni ̱ saa, ta ka̱ndoso rí no̱o̱ ndaꞌa̱ nó, ta ki ̱xáꞌá rí xáxi rí chi ̱kí. Ta saá va̱xi ñii carro, ta ndeé ní va̱xi nó, sa̱yi ̱ꞌví nó rí, ta nda̱chí rí kua̱ꞌa̱n rí.

(84)

Cuadro ni ̱no̱ va̱xi verbo ndíso yó cargamos ña táxi nákitáꞌan ñii ñii to̱ꞌon pronombre ña kómí tono síkón, á tono ma̱ꞌñó, á tono ni ̱no̱.

Xíꞌin pronombre

ña kómí tono síkón Xíꞌin pronombre ña kómí tono ma̱ꞌñó Xíꞌin pronombre ña kómí tono ni ̱no̱

ndíso yó nosotros

(inclusivo) cargamos ndíso ña cosa, espíritu carga ndíso i ̱ yo cargo

ndíso ún tú cargas,

usted carga ndíso na ellos cargan ndíso ndi ̱ nosotros (exclusivo) cargamos

ndíso ndó ustedes cargan ndíso ra él carga ndíso ñá ella carga

ndíso ná ellas cargan ndíso rá líquido carga ndíso rí animal carga

ndíso rí cosa redonda carga

ndíso nó cosa de madera,

carro, máquina carga

Va̱ꞌa ná koto va̱ꞌa yó ta kunda̱a̱ ini yó ndí íyó to̱ꞌon pronombre ña ñii kúu letra ña kómí ña, ta o̱n vása ñii kúu tono ña kómí ña. Koto va̱ꞌa yó ta sakuáꞌá va̱ꞌa yó to̱ꞌon ña va̱xi cuadro yóꞌo.

líquido

ra él

na ellos (hombres, humanos)

ellas

ñá ella

Referencias

Documento similar

El texto, reeditado en 2010 y con importantes variaciones sobre la edición de 2008, se ocupa del análisis del concepto de seguridad, los enfoques desde los cuales se estudia y

obra trata precisamente de ofrecer una reflexión simultánea sobre el pasado, el presente y el futuro para apuntar algunos caminos necesarios para lograr el cambio, no sólo

Cuando ESPAÑ ÑA ACTUA COMO ESTADO MIEMBRO DE REFERENCIA, el resultado  A ACTUA COMO ESTADO MIEMBRO DE REFERENCIA, el resultado “ “Total  Total  a pagar.

Skeletal maturity of the hand and wrist of healthy Argentinian children aged 4-12 years, assessed by the TWII method.. Ann

Una devota del glorioso Patriarca san José, agradecida por un favor alcanzado, envía, cumpliendo lo prometido, diez pesetas para la construcción del Templo. de la

«palm trees?». The se-re-mo-ka-ra-o-re / -ka-ra-a-pi appear to have been very prominent elements in the decoration, since they are mentioned first in Ta 707 and Ta 708, and in

Es nota, i això és in te res sant per a les fi na li tats de les nos tres anà li sis, que els es ta dis ita - lians dels anys no ran ta han cons ti tuït un es ce na ri pri vi le giat

Por las razones expuestas anteriormente, al tratar de las pl,^l;as del olivo, no se considercí oportuno, de^cle el punto de vi;ta econ^"^micc^, efectuar campaña en ios